Istanbul nebyl zrovna město, které bych vždycky chtěla navštívit. Vzhledem k situaci a omezeným možnostem se ale Turecko stalo téměř naší jedinou možnou dovolenkovou destinací. Dřív jak v půlce října se nám bohužel nepodařilo na dovču vyrazit, a tak jsme si pár dní v Istanbulu užili v dešti a chladnu. A ačkoliv mi počasí první den poměrně kazilo náladu, nakonec jsem měla radost, že jsem mohla tuhle tureckou džungli vidět na vlastní oči.
V dnešním článku bych vám ráda dala tipy na to, co v Istanbulu vidět a vyzkoušet. Jelikož je to ale opravdu obrovské hlavní město, stihli jsme během 4 dnů jenom ty nejzákladnější památky a mimo centrum jsme se nepodívali. Příště bych určitě ráda vyrazila i do dalších částí a třeba i na okolní ostrovy. Věřím, že příležitostí budeme mít ještě dost, jelikož máme Istanbul pouhé 4 hodiny autem.
Hagia Sofia
Chrám Svaté Moudrosti vám asi příliš představovat nemusím. Jeden z nejznámějších byzantských chrámů na světě patří mezi nejnavštěvovanější místa Istanbulu, a proto byste ho rozhodně neměli vynechat. Chrám najdete nedaleko ostatních nejpopulárnějších památek a dostanete se tam pohodlně tramvají.
Upřímně jsem čekala, že bude Hagia Sofia zvenčí trochu hezčí. Zřejmě jsem si na internetu nenašla příliš aktuální fotografie, a proto jsem byla poměrně překvapená, že není tak zářivá, jak jsem čekala. Naopak vnitřek mě ale svou výzdobou uchvátil.
Z turistického hlediska vidím hlavní výhodu v tom, že vstup je zdarma. Pokud patříte mezi poctivé návštěvníky, připravte se ale na čekání v pořádně dlouhé řadě. Poměrně jednoduše se však dá bez nějakých větších problémů či osočování předběhnout. My se díky tomu dostali dovnitř za 15 minut. Při vstupu jsou ženy nuceny si zahalit vlasy buďto vlastním šátkem, anebo vám zdarma zapůjčí. Jelikož ale během naší návštěvy pršelo, měla jsem na hlavě pouze kapucu, což bylo podle místních dostačující. Následně si budete také muset sundat boty a nechat je v tamních botnících. V tom jsem osobně viděla hned dva problémy - čuchat ponožky všech návštěvníků opravdu není příjemné a za druhé jsem byla nervózní, že přijdu o svoje fakt drahý Airmaxi. :D Jako žena jsem se pak během probíhající motliby nesměla podívat do některých částí mešity a zůstat před vchodem u bot. Narovinu přiznávám, že jejich náboženství jde zcela mimo mě a ačkoliv si o jejich pravidlech a nastaveních myslím své, vše jsem samozřejmě z úcty plně respektovala. :)
Modrá mešita
Když uděláte od Hagia Sofia čelem vzad, spatříte v dálce tyčící se mešitu sultána Ahmeda. Ta je známá jako Modrá mešita a stejně tak se do jejích útrob můžete podívat zdarma. Bohužel v době naší návštěvy byla mešita v rekonstrukci, a tak jsme uvnitř viděli pouze kousek stropu a jinak samé lešení. I zde platí stejná pravidla a stejný případ s dlouhou řadou turistů. Náš trik však zafungoval i tentokrát a čekali jsme maximálně 20 minut.
Na přilehlém náměstí jsme si chtěli s mešitou udělat fotku a prohlédnout si ji v celé své kráse alespoň zvenčí, ale i to bylo kvůli spoustě stromů a keřů poměrně komplikované. Ideální jsou proto asi fotky z dronu, takže pokud máte, vemte s sebou.
Cisterna Jerabatan
Pokud bych měla některou z památek vyzdvihnout, pak bych určitě zvolila Cisternu Jerabatan. Jedná se o největší ze starověkých cisteren, které pod Istanbulem najdete. Postavena byla údajně v 6. století za vlády byzantského císaře Justiniána I, přičemž dodnes v ní najdete malé množství vody, které umožňuje vstup turistům.
Vchod do cisterny se nachází přes ulici vedle Hagia Sofia. Doporučuji si předem zakoupit vstupenku online, protože budete moct jít přednostním vstupem. My o této možnosti nevěděli, a tak jsme si pěkně vystáli frontu. Tady bohužel náš trik nevyšel. :D Procházka podzemní cisternou byla ale pořádným zážitkem, který za frontu i vstupné rozhodně stál.
Grand Bazaar
Jestli jsem se na něco v Istanbulu těšila, byla to městská tržnice. Grand Bazaar je snad nejznámějším místem, kam v Turecku vyrazit pro všechno, na co v originále nemáte dost peněz. Na návštěvu bazaru si vyhraďte minimálně 3 hodiny a ani tak nestihnete ani zdaleka prolézt všechny tamní obchůdky. Ať už hledáte koření, koberce, kabelky, suvenýry, porcelán, šperky, sladkosti nebo cokoliv dalšího, tady najdete vše.
Tolik fejků na jednom místě jsem v životě neviděla, a to žiju u Sunny beach. :D Obávám se, že už si další botasky nekoupím jinde než v Turecku. Líbí se vám určitý typ bot? Přijeďte si je vybrat do Istanbulu ve značce, kterou preferujete. Stejné boty akorát jednou Nike, jednou v adidas a jednou v Pumě? Žádný problém. Tak na co utrácet 10k za YSL kabelku, když ji můžu mít za 700 Kč? Miluju. :D
Sulejmanova mešita
Mešit v centru Istanbulu potkáte, uvidíte a uslyšíte vážně nespočet. Ta ale úplně nejhezčí z nich byla za mě rozhodně Sulejmanova mešita tyčící se nad Bosporem. Uvnitř jsme se sice podívat nebyli, ale moc se nám líbilo nádvoří, které bylo narozdíl od ostatních navštívených mešit přístupné veřejnosti. Pokud nejste příliš na tento typ památek a stačí vám vidět třeba jen jednu mešitu, zajděte si k této. :)
Věž Galata
Galatská věž nabízí nádherný výhled na celý Istanbul a kus Bosporu. Nacházela se navíc kousíček od našeho ubytování na konci hlavní nákupní ulice Istiklal, takže jsme mohli každý den sledovat, kdy jsou největší řady. Výstup nahoru stál 175 lir a i u této památky doporučuji zakoupit si vstupenku online. I s tou vás však čeká fronta na výtah, takže vyrazte nejlépe hned brzo ráno nebo kdykoliv během dopoledne. Odpoledne a navečer se nám fronty zdály mnohem delší a ačkoliv jsme původně chtěli být nahoře na západ slunce, přes den byly výhledy také dechberoucí.
Plavba po Bosporu
Z čeho jsem měla velkou radost, že se nám podařilo stihnout, byla plavba po Bosporu. Lístky jsem pořídila online přes jeden z mnoha prodejních portálů. Hodinová plavba vyšla na 5 euro pro jednoho a pluli jsme z přístavu Kabatas směrem k Černému moři. Cestou jsme viděli alespoň zdálky Palác Dolmabahce, 2 obrovské Bosporské mosty spojující asijskou a evropskou část Istanbulu, nejužší místo Bosporu a spoustu dalších památek. Škoda jen, že naše plavba neobsahovala také zajížďku do tzv. Zlatého rohu, což bych určitě chtěla vidět někdy příště. Vybrat si můžete ale i delší plavby s cateringem nebo Sunset cruise.
Poprvé v životě jsem také zblízka viděla v istanbulském přístavu tyto obří výletní lodě. Na moři se mi sice dělá špatně, ale tyhle "města" na vodě mě fascinují a vážně bych si jednou chtěla dovolenou na moři vyzkoušet.
Jídlo
Říká se, že nepoznáš cizí kulturu, dokud ji neochutnáš. Jako správní turisté jsme se proto hned první den vrhli na tureckou snídani, která nabízí od každého trochu. Na jednom talíři dostanete naservírované slané i sladké, které se jí s bílým pečivem. Zdravá varianta snídaně to asi není, ale rozhodně nasytí.
Ochutnali jsme samozřejmě i tradiční turecký čaj, který z mého pohledu nebyl ničím speciální. Dobrý, ale prostě čaj. :D Podobné to bylo i s kebabem. Ten si s chutí dám jednou za čas i u nás, a proto mě ani ten pravý turecký ničím extra nepřekvapil. Prasárna, která jednou do měsíce stačí. Co bych ale mohla jíst pořád, jsou turecké sladkosti. Lokum a baklava jsou tak ukrutně dobré mňamky, pro které se obávám, že budu muset za hranice vyrážet častěji. Nebudu vám však nic nalhávat, turecké sladkosti chutnají dost uměle a vyloženě cítíte, jak vám kazí zuby. :D
Pokud budete vyrážet do Turecka, stoprocentně si zajděte do Starbucks. A klidně na bohatou snídani, protože tolik, kolik za ní zaplatíte tam, nezaplatíte za kafe ani v obyčejné kavárně kdekoliv jinde v Evropě. V přepočtu stálo Pumpkin Spice Latte asi 45 korun. Takže si dovedete představit, kolikrát jsem si ho za ty 4 dny asi tak dala. A ačkoliv nejsem extra velkým milovníkem Starbucks a dopřeju si takhle drahý kafe fakt jednou za čas, žít v Turecku asi nikam jinam na kávu ani nechodím.
Tuhle horkou bramboru s vydlabaným vnitřkem, na který si můžete naházet jakékoliv ingredience, jsme vyzkoušeli na hlavní nákupní ulici a musím říct, že to chutnalo zajímavě. Na zkoušku dobrý, ale znovu bych si to už asi nedala.
Restauraci Midpoint můžu jedině doporučit!
Co jsme my nestihli
Jak jsem již zmínila, za 4 dny se nám bohužel nepodařilo navštívit vše, co jsem měla na připraveném seznamu, a tak to zmíním alespoň okrajově. Podle zdrojů, ze kterých jsem při plánování výletu čerpala, stojí totiž určitě za návštěvu také:
- palác Topkapi (v ten den nám zrovna děsně pršelo, takže jsme viděli jen vstupní bránu a 1. nádvoří)
- turecké lázně Hammam
- palác Dolmabahce (dorazili jsme hodinu před zavíračkou, nebrali karty a nebyl tam bankomat, druhý den jsme jeli domů, takže příště hotovost a Isica s sebou)
- noční život (my jsme po celodenním běhání po městě padli každý večer vyčerpaní do postele a byly jsme rádi, že jsme rádi :D)
Další tipy
- Istanbul kart pro veřejnou dopravu
Poplatek za kartičku je nevratný, a proto ji můžete využít opakovaně kdykoliv jen do Istanbulu opět přijedete. Zakoupit se dá v automatech na tramvajových zastávkách, v metru a sem tam někde v trafice. Kartička se na stejném místě také nabíjí a platí se za každou jízdu, nikoliv za čas jako třeba v Praze. Bez kartičky se do veřejné dopravy nedostanete, takže určitě pořiďte.
- Plaťte jejich měnou a smlouvejte
Já smlouvat příliš neumím, ale Turci jsou na to zvyklí. Vždycky vám řeknou vyšší cenu a očekávají, že půjdou dolů. Hlavně na bazaru se vyplatí neustupovat, protože většinou svolí. Pokud tedy nejdete na extrémně nízkou cenu samozřejmě. Zároveň si raději vyměňte liry. Jakmile chcete platit v jiných měnách, často vás natáhnou a není to příliš výhodné.
- Nečekejte od ubytování příliš
Pokud si nejste ochotní zaplatit za fakt 5 hvězdičkový hotel, ale vsázíte spíše na Airbnb nebo menší penziony, připravte se, že to nebude žádný luxus. My jsme zvolili ubytování v centru přes Booking, které mělo hodnocení přes 8 a určitě to nelze srovnávat s takhle vysoce hodnoceným ubytováním jinde v Evropě. Já bych tomu víc jak pětku rozhodně nedala, takže je třeba počítat s mnohem nižším standartem.
Istanbul zkrátka žije. Ve dne v noci. Když zrovna nezní z nejbližší mešity hlasité zpívání připomínající vytí, troubí se a křičí se. Je to zkrátka džungle, ve které se naučit žít jako cizinec musí vyžadovat dost trpělivosti. Smekám klobouk nad svým přítelem, který dokázal v téhle metropoli řídit a nikoho nezabít. Já bych to nedala. :D Stále si nejsem jistá, jestli v sobě zálibu k Turecku najdu nebo vybuduju, ale třeba se podaří při některé z další návštěv.
Byli jste někdy v Istanbulu?
