I když jsou nyní moje dny celkem stereotypní, vlastně jsem ráda, jak aktuální situace vypadá. Vše se postupně vrací k normálu a ačkoliv se stále nemůžeme vidět s přítelem, snažíme se bojovat. Ostatně jako celou dobu. Hodně se mnou nyní cloumají nervy ze zkoušek a všech povinností, léta a další spousty věcí .. věřím ale v lepší zítřky. Tak snad brzy přijdou.

Opatření se uvolňují, život se navrací k normálu, léto klepe na dveře a zkouškové je tady. Takhle bych v rychlosti shrnula, jak vypadá moje aktuální situace. Povinnosti k ukončování předmětů se nakupily a já nevím, jestli mám dřív psát eseje nebo se učit na zkoušky. Ale vždyť to určitě znáte. Pevně věřím, že všechno nějak v klidu zvládnu a že 10. června bude po všem.



Stalo se ale i pár pozitivních věcí. Dostala jsem ocenění za nejlepší bakalářku oboru loňského roku, což mi přineslo i slušné stípko. Jeho část jsem rovnou utratila při obří slevové akci na mém oblíbeném eshopu poshme.cz. Asi před dvěma lety jsem si u nich koupila sukni, kterou naprosto miluji. Tentokrát jsem si s 50% slevou ulovila nádherné, princeznovské, společenské šaty, které sice budu mít příležitost vyvenčit na ples nejdříve za půl roku, ale za tu cenu .. nemohla jsem je tam nechat. Tak se určitě mrkněte, mají tam vše za polovic.
Dobré zprávy přišly také z cestovky, která věří, že od 1.7. se turistická sezona v Bulharsku rozjede a začneme pracovat. Mému bulharskému létu tak zase svítá na lepší časy a popravdě už se nemůžu dočkat, až odtud na pár měsíců k moři vypadnu. :) A jako poslední pozitivum vidím své poctivé cvičení, které už přesáhlo 2,5 měsíce a první proměny začínají být vidět. Jsem na sebe pyšná.



Kromě tohohle rychlého life updatu vám chci ale v tomhle článku dát pár dalších tipů na netflixové seriály, které jsem v posledním měsíce shlédla. Já vím, že posledním článkem byly tipy na knížky, ale já bohužel nemám čas a ani chuť psát teď cokoliv jiného a delšího. Samozřejmě se stále chystám sepsat článek o animaci. Ten ale bude vážně dlouhý, takže k tomu sednu až po zkouškách.

Teď už ale pojďme na ty seriály.


Lucifer

Lucifera už jsem doporučila v jednom z článků jenom tak mezi řečí, ale to je tak sakra dobrý seriál, že ho sem prostě musím napsat znova. Kamarádi o něm mluvili tak dlouho, až jsem mu taky dala šanci a pak to dopadlo tak, že jsem shlédla všechny čtyři série během tří týdnů. Já vím. Prokrastinace level tisíc. Jenže ten hlavní herec je tak boží. ♥ Trochu mi popravdě ze začátku připomínal Damona z TVD. :D

Seriál se může jevit jako trochu kontroverzní hlavně pro věřící lidi, jelikož příběh se točí kolem postavy Lucifera, pána a vládce pekel, který se rozhodl si dát dovolenou a užít si trochu srandy na Zemi mezi obyčejnými lidmi. To, že s ním nic nedělá alkohol a je tak trochu nesmrtelný, jsou věci, které dodávají příběhu drive. Samozřejmě nechybí problémový sourozenci andělé, krásná kolegyně u policie a spousta vražd a zloduchů, kteří musí být potrestáni.


The Circle

Věřím, že tenhle seriál naprosto pohltil i váš instagram, protože můj rozhodně ano. Tak dlouho na to všichni kolem upozorňovali, až jsem si to pustila. Popravdě mě první dva díly příliš nebavily. Dívat se na to, jak nějací lidé chatují s cizími lidmi a pak je na základě toho hodnotí .. hm nuda. Ani nevím, kdy mě to vlastně chytilo, ale čím víc jsem se dívala, tím víc mě začínali účastníci soutěže bavit a tím víc mě zajímalo, koho dalšího vyhodí a co se bude dít až zjistí, že je někdo podvodník. Nakonec jsem poslední díly vzala jedním dechem.

The Circle je soutěž, ve které mají soutěžící za úkol si na "sociální síti" vytvořit svůj profil a chatovat s ostatními soutěžícími, aniž by se slyšeli a viděli. Každý se tak v "kruhu" může stát, kým chce. Úkolem je se stát nejpopulárnějším člověkem a získat moc influencera, který následně rozhoduje o tom, koho ze soutěže vyřadí.
Seriál už má i brazilskou a francouzskou verzi. Zkoušela jsem první díly obou a bohužel mě to opět vůbec nechytilo. Tentokrát mám ale problém s jiným jazykem, kterému nerozumím a ani s titulky mě to příliš neuchvátilo.


Glow up

Jestli jste milovnice makeupu a výrazného líčení stejně jako já, tohle vás bude rozhodně bavit! Na tuhle soutěž jsem začala koukat na popud kámošky a zvládla jsem jí dokoukat snad během týdne. Výhodou je, že má jenom pár dílů, takže nesežere příliš mnoho času. Třešničkou na dortu bylo, že vyhrál můj oblíbenec, takže já jsem naprosto spoko a seriál jedině doporučuji.

Glow up, v češtině Příští módní trend, je soutěž, ve které se mezi sebou utká 10 vybraných makeup artistů, kteří soutěží o získání smlouvy na profesionální angažmá v oboru. V každém kole musí soutěžící zvládnout různé challenge a poté kreativní výzvy. Nejhorší dva se spolu pak utkávají v duelu, z něhož jeden vypadává.


Znáte některý z těchto seriálů? Co na ně říkáte? A jaký další byste doporučily? :)

Popravdě řečeno jsme si myslela, že během toho měsíce v karanténě, kdy jsem vážně seděla doma na zadku, toho přečtu víc. Jenže to bych si já trubka nesměla nechat čtečku v Brně, ze kterého jsem odjížděla s vidinou toho, že jedu domů jenom na víkend. Jenže pak přišly nařízení a omezení a já kromě oblečení začala postrádat i čtečku plnou rozečtených knih. Po návratu do Brna jsem se do čtení ale opět vrhla a tak vám dneska přináším tipy rovnou na tři knížky úplně odlišných žánrů.


Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět - Jonas Jonasson

Druhý díl veleúspěšného historického a humorného románu Stoletý stařík nesměl na mém seznamu přečtených knih chybět. Jsem velkou fanynkou tohoto autora a jeho příběhy nabité sarkastickým humorem zkrátka miluji. Stojednaletého staříka jsem přečetla téměř jedním dechem a ačkoliv si myslím, že první díl je o fous lepší, pokud vás jednička bavila stejně jako mě, určitě nebudete zklamaný.

Alan se společně se svým parťákem i tentokrát dostává absurdními náhodami snad do všech koutů současného světa a i tentokrát se setkává s jeho vladaři. Mimo jiné například s Trumpem, Merkelovou nebo Kim Čong-unem, přičemž se mu během příběhu do rukou (jak jinak než omylem) dostává prvek potřebný k sestavení atomové bomby.


Osvětimská ukolébavka - Mario Escobar

Už v několika předchozích článcích s tipy na četbu jsem vám prozrazovala, že téma druhé světové války a koncentračních táborů mě neskutečně fascinuje. Osvětimská ukolébavka tak byla další knížkou s touto tématikou, kterou jsem nemohla vynechat. Kniha ukazuje Osvětim a život v ní zase trochu z jiné perspektivy než všechny ostatní, které jsem četla a možná právě proto mě velmi bavila a měla jsem ji přečtenou za pár dní.

Příběh pojednává o rodině Helene Hannemannové, která se společně se svými dětmi a manželem kvůli jejich romskému původu ocitla v Osvětimi. Jelikož sama byla Němka, dostala se k příležitostem, které ji její život v Osvětimi pomohly změnit. Od obávaného doktora Mengeleho dostala možnost sloužit v táborové nemocnici a následně vytvořit pro osvětimské děti něco jako školu a školku. Ačkoliv se její život mohl ostatním vězňům zdát o něco lepší, Helene se s obávaným doktorem, který dělal pokusy na romských dětech a dvojčatech, pohybovala na tenkém ledě, který mohl kdykoliv prasknout.


Pěšky mezi buddhisty a komunisty - Ladislav Zibura

Ziburovským cestopisům jsem se vyhýbala hodně dlouho, jelikož jsem si stála za svým přesvědčením, že cestopisy nejsou nic pro mě. Karanténa mě ale dohnala k tomu, že jsem si nakonec přece jenom jednu jeho knihu stáhla a pustila se do ní. A byla jsem vážně příjemně překvapená! Cestopis mě moc bavil, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací o procestovaných zemích a ještě jsem se dost nasmála. Ziburovo putování Nepálem a Čínou totiž není pouhé vyprávění toho, co kde viděl, ale také barvité popisování všech možných zážitků, které vás zaručeně pobaví.

Ladislav vypráví o své pěší cestě napříč Nepálem a Čínou, během kterých se setkává například s vysokohorskou nemocí, jazykovou bariérou, celou řadou podivností, dobrým i špatným jídlem nebo třeba proslulými pandami. Určitě se plánuji vrhnout i na některou z jeho dalších knih.


Co jste v poslední době přečetly vy a doporučily byste něco? :)

Už je tomu měsíc, co nám odešel do zvířecího světa náš osmiletý králíček Alvin. Bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí, které jsme s mamkou musely udělat. Bohužel měl už špatné nožičky a dva nádory. Byl to člen rodiny se vším všudy. A ačkoliv mamka nejdřív tvrdila, že dalšího králíčka už chtít nebude, jakmile jsem odjela do Brna a ona zůstala doma sama, stesk ji přesvědčil, že bez králíčka už naše domácnost není kompletní. A tak přijel Bobeš.

Výběr nového ušáka nebyl jednoduchý. Naši dva předchozí králíčci byly rasy teddy beránek, což znamená s ušima dolů a s dlouhými chlupy. Tentokrát jsme se rozhodly pro změnu. Mamka si prosadila uši dolů, protože je to prý roztomilejší a já chtěla krátkosrstého. Dlouhosrstí jsou sice nádherní, ale ty chlupy všude a věčné česání dredů už mi trochu lezlo na nervy. :D Projížděly jsme různé stránky chovných stanic a našly hned několik favoritů. Nakonec jsme se rozhodly pro jednoho zrzavého králíčka z nedaleké vesnice. Králíčka jsme zaplatily, pojmenovaly ho Oskar a těšily se na jeho příjezd. Bohužel nám čtyři dny před jeho příjezdem chovatelka napsala, že náš Oskárek nezvládl přechod na tuhou stravu a svůj boj vzdal. Nebudu vám lhát, mamku to zlomilo. Tolik se na něj těšila. A tak jsem vzala hledání do svých rukou a rozhodla se mamce sehnat nového parťáka co možná nejdřív.



Našla jsem spoustu krásných samečků s ušima dolů, ale u většiny byl problém se vzdáleností. Nemáme totiž auto, takže jsme odkázané na hromadnou dopravu a opravdu je logisticky náročné jet vyzvednout chlupáče přes půlku republiky. Když jsem ale objevila tohohle strakatého fešáka v chovné stanici v Mladé Boleslavy, mamka rozhodla .. tenhle bude náš. ♥
Komunikace s chovatelkou byla zprvu velmi náročná. Odpovídala nám po dost dlouhé době a často jenom na polovinu našich otázek. Nezbývalo než být trochu ostřejší, protože jinak by se k nám Bobeš snad nikdy nedostal.

Mladou Boleslav máme přes tři hodiny cesty a autobusem se tam téměř nedá dostat. Proto jsme po domluvě s chovatelkou zvolili dopravu přes firmu privez-zvire.cz, která dováží různé druhy zvířátek po celé republice a i do zahraničí. Doprava stála kolem 500 korun. Ušáka jsme si vyzvedly ve vedlejším městě a přijel naprosto v pořádku. V dodávce bylo hned několik dalších krabic a přepravek různých velikostí, přičemž pan řidič říkal, že vozí i drůbež a plazy. Musím říct, že tahle služba mě velmi mile překvapila a jsem vážně ráda, že něco takového existuje, protože nám to velmi usnadnilo cestu k našemu novému chlupáčovi.



Přijel na prvního máje, králičí lásky byl čas. Bobeš je miminko se vším všudy. Vejde se do dlaně, všude čůrá a nechává bobky, pořád běhá, všude leze, nechce se moc mazlit a skoro nespí. Je to vážně sranda. Oproti našemu starouškovi je to velká změna. Je potřeba ho nonstop hlídat, běhat za ním po bytě a učit ho co smí a nesmí. Tak ještě že je ta karanténa a mám na to čas. :D Je to zkrátka slaďouš. ♥ Mamce vrátil úsměv do tváře a já věřím, že jí ho tam udrží ještě několik příštích let.

Možná si někteří říkáte, že je to jenom králík. Ale pro nás není. Králíček je výborná varianta domácího mazlíčka v případě, že máte malý byt nebo nemáte tolik času, abyste se mohli věnovat třeba pejskovi. Přece jenom králíčka nemusíte venčit a když je potřeba, stačí ho zavřít do klece. Samozřejmě čím víc králíčka budete pouštět ven, tím větší kamarád s vámi bude. Dá se vychovat ve vážně velkého mazlíka, který bude chtít být ve vaší blízkosti 24/7. A navíc .. znáte něco roztomilejšího? Já ne. ♥

Už jsou ty obchody zavřené vážně moc dlouho. Tolik balíčků, které mi přišly v posledních dvou týdnech mi nepřišlo dohromady snad za poslední rok. Uznávám, že jsem svoje shopaholické tendence ani v době zavřených obchodů neudržela na uzdě a z nudy jsme brouzdala eshopy tak dlouho, až z toho vznikl tenhle dlouhý haul článek. Nashromáždily se mi novinky z kosmetiky, doplňků, bot, oblečení i jídla. Tak pojďme na to.





Revolution by Petra je paletka, o jejíž koupi jsem uvažovala snad od té doby, kdy jsem viděla její odhalující video. Nikdy se mi ale nepoštěstilo a v drogerii jsem jí nikdy nenašla. Teď když vyšla její druhá paletka ve spolupráci s Revolution, přemýšlela jsem, kterou si pořídit. Nakonec ale vyhrála dlouho potlačovaná touha po první a já si tuhle krásku objednala. Barvy, konzistenci i výdrž stínů už jsem si vyzkoušela loni v Bulharsku od kolegyně, která ji měla s sebou, tudíž jsem věděla, do čeho jdu. Co vám budu povídat, už se nemůžu dočkat až v létě vytáhnu ty svítivé barvičky, hlavně odstín Canary a Candy apple. Poslední dobou mám totiž zase nějakou úchylku na výrazné stíny a hrozně mě to baví, ačkoliv vím, že v tom nejsem žádný profík a že by spoustu makeup guru a blogerek mělo k mému stylu stínování hodně připomínek. :D Ale hlavně, že se v tom cítím dobře já.

Paletku jsem objednávala z krasa.cz a stála mě 275 korun, což je za tolik stínů úplná paráda. :)



Léto se blíží a jelikož jsem původně měla v červenci vyrazit opět na festival Balaton sound, objednávala jsem si z Wishe už někdy na začátku března třpytky a sponky, které jsem měla v plánu právě na festivalu využít. Festival se sice konat nebude, ale mít doma zásobu třpytek se vždycky hodí. V létě na nějaké party to zkrátka miluji! Ještě mi mají dorazit jedny, tak jsem zvědavá. Tyhle stály asi nějakých 50 korun a obsahují hned 6 různých barev. Třpytky jsou údajně použitelné jak na tělo nebo oči, tak i do vlasů. Já osobně je na obličej přidělávám buď lepidlem na řasy nebo leskem na rty, který sice drží méně, ale zase se dá snadněji odlíčit.

Sponky stály tuším kolem 40 korun a drží ve vlasech celkem dobře. Ovšem musíte počítat s tím, že jsou spíše pro parádu, než pro nějakou pevnou fixaci vlasů.


Nevím, jak to máte s brýlemi vy, ale já každé léto minimálně dvoje zničím. Nevím, jak se mi to vždycky povede, ale zkrátka je to tak. Proto už mě omrzelo dávat za sluneční brýle více jak dvě stovky, jelikož se mi to nevyplatí. Když jsme se s mamkou předevčírem stavovaly v jenom vietnamském obchodě u nás ve městě pro ponožky, vybrala jsme si tam rovnou tyhle dvoje nové krásky, přičemž jedny stály 80 korun. Tak nekup to, viď. :D Navíc úplně stejné zlaté z Primarku jsem si loni v Bulharsku zničila, takže mám velkou radost, že jsem téměř totožné sehnala i na letošní léto.








Kdo mě zná, tak by asi nikdy neřekl, že budu fanynkou polobotek. I mě samotnou překvapilo, že začínám na e-shopech tento typ bot vyhledávat. Čím jsem ale starší, tím více tíhnu k eleganci, a proto když jsem před týdnem zjistila, že nemám žádné elegantní jarní boty, byl čas s tím něco udělat. Botasek mám sice celou řadu, ale nic slušnějšího k šatům bohužel můj botník neobsahoval. Balerínky nejsou příliš boty pro mě a na sandálky je ještě zima. Když jsem na Botovu zahlédla tyhle růžovo-béžové krásky za 620 korun, musely být moje. Přišly během dvou dnů a ačkoliv nejsou žádná velká kvalita, věřím, že na jednu, dvě sezony snad postačí. Předek boty je trochu užší a já mám celkem široká chodidla, takže to bude chtít trochu roztáhnout, ale na to už jsem si zvykla.

Jdeme konečně na oblečení. Začínám Lidlem, jehož eshop jsem objevila teprve nedávno. Sice už doma několik kousků zakoupených normálně v prodejně mám, ale online jsme nakupovala poprvé. A vybrala jsem si hned tři kousky.


Tyhle semišové černé šaty mě zaujaly hned na první pohled, jelikož já zbožňuji na léto a jaro tyhle obyčejné, volné střihy, ke kterým hodím buď punčochy nebo v teplejších dnech sandálky a nemusím vymýšlet nic víc. Šaty plánuji nosit s páskem v pase. Jsou moc příjemné a stály pouhých 199 korun. Bohužel už jsem je ale na eshopu nenašla, takže vám nemůžu dát odkaz.




Tuhle nádhernou sportovku jsem zahlédla čistě náhodou v jedné z reklam na obchod A3 sport, který ji nabízel ve slevě za 650 korun. Já, jakožto velký milovník Nike sportovních podprsenek jsem se musela ze zvědavosti na ní podívat blíž a když jsem zjistila, jak je vážně nádherná, věděla jsem, že tu musím ve sbírce mít. Rozumějte .. tyhle Nike sportovky už mám doma čtyři. Zkrátka na ně nedám dopustit, protože výborně drží i po letech pravidelného nošení a praní. Věřte mi, mám to ozkoušené. Žádné jiné sportovky od jiných značek mi nikdy takhle nevydržely. Za šest stovek navíc tuhle nádheru? Kdo by to nebral.
Bohužel jsem se při snaze ji vložit do košíku a zaplatit velmi natrápila. Eshop A3 sportu měl zhruba týden v kuse technické problémy způsobené přetížením webu a nic nešlo koupit. A moje stěžování si společně s dalšími desítkami nespokojených zákazníků s tím nějakou dobu nic neudělalo. Naštěstí po třech dnech web zase začal fungovat a kráska se ke mě nakonec dostala. Obávám se, že teď už ji nesundám.


Samozřejmě co by to bylo za sportovní nákupy bez legín. Šedorůžové Puma legíny jsem objevila na instagramu a zoufale jsem je musela mít. Bohužel nebyly už téměř na žádném českém eshopu k sehnání, jelikož byly v této barevné kombinaci všude vyprodané. Já se ale odmítala smířit s tím, že je nebudu mít a tak jsem googlila tak dlouho, dokud jsem poslední ve své velikosti nesehnala. Stály mě kolem 700,- a popravdě už si nepamatuji, na jakém eshopu jsem nakonec objevila. Každopádně je mají i v dalších barevných kombinacích, ve kterých byste je ještě měly sehnat. :)



A na závěr něco trochu netradičního do haulového článku. :D



Možná je trochu divné dávat tyčinky do nákupů, jelikož za prvé je to jídlo a za druhé jsem si to nekoupila, nýbrž vyhrála v soutěži od Dáme soutěž na instagramu. Tyhle Raw Energy tyčinky mě vždycky lákaly, ale zkrátka se mi za jednu tyčinku nechtělo dávat 30 korun. Co si budeme povídat. Když jsem je potom vyhrála v soutěži, měla jsem velkou radost, jelikož mám alespoň možnost ochutnat všechny příchuti. Za mě je zatím top ta banánová s kokosem. Tyčinky mají tuším i v Lidlu.

Uf a máme to za sebou. Je toho dost, když to vidím takhle zpětně. No musím se začít trochu brzdit. :D Tak snad mi to tentokrát vyjde.