Ta ukecaná.

  • Home
  • Ukecaná
  • Ukecané dny
  • Na téma
  • Cestování
    • Česko
    • Slovensko
    • Bulharsko
    • Itálie
    • Maďarsko
  • Tipy
    • Co přečíst
    • Na co kouknout
    • Co vyzkoušet
    • Nákupy
    • Kam zajít

Tahle ohlédnutí a shrnutí za uplynulým rokem se povětšinou zveřejňují dříve, ale jak už to u mě bývá, dřív jsem se k tomu zkrátka nedostala. Tak snad to všichni přežijeme, když v tomhle článku ještě naposledy budu psát o tom šíleném roce dvacet dvacet. Shrnout ho jedním slovem by bylo jednoduché a troufám si tvrdit, že všichni víme, které slovo ho charakterizuje. Naštěstí ale mohu říci, že můj 2020 nebyl jenom o tom a ačkoliv se stalo plno fuckupů, našlo se i pár skvělých momentů, které ten rok zachránily. 




Leden 
- začátek roku jsem oslavila s kamarády a přítelem na severu Moravy a na Slovensku
- oslavila jsem 23 let a dostala jsem hned dva dorty a několik krásných kytiček 
- zkouškové 
- animace, práce 
- nová stáž 




Únor
- s kolegyněmi z práce jsme šly na pánský striptýz a vážně to stálo za to
- s maminkou jsme jely relaxovat do Rajeckých Teplic, krásný, doporučujeme!
- krásný Valentýn a oslava dvouročního výročí s přítelem v Praze
- úspěšné zkouškové
- opět jsem začala chodit na shuffle 
- narodil se nový člen rodiny 
- začala jsem připravovat léto v Bulharsku 


Březen
- začala jsem chodit do posilovny (po dvou týdnech ji zavřeli)
- stihla jít naposledy do hospody a ke kadeřnici před lockdownem 
- lockdown 
- odjezd z Brna, zavřená škola, zastavený život 
- umřel mi králičí kámoš



Duben, květen
- nonstop doma, strach z toho co bude a co nebude 
- nenávist ke všem opatřením ohledně zavřených hranic, které nám znemožnily se vidět s přítelem
- zmatky s online vyučováním, online zkouškové
- rozjela jsem livestreamy s naším studentským spolkem 
- po měsíci návrat do Brna, radost z přicházejícího jara
- první pivo po x týdnech a rostoucí naděje, že léto bude 
- přijel nový králičí kámoš, nakonec je z něj kámoška :D
- pravidelné cvičení, pyšná




Červen
- úspěšné zkouškové (i když s odřeným nosem) 
- práce
- obrovská radost z toho, že léto v Bulharsku bude 
- výlet do poloprázdné Prahy a do Českého Švýcarska
- na konci měsíce konečně odlet na úplně prázdné Sunny beach




Červenec
- začala letní sezóna animování
- poznala jsem spřízněnou duši Terezku 
- konečně zase na party a ke všemu u moře 
- výlet do Nesebaru, Sveti Vlasu, Elenite, Obzoru 
- poznala jsem svoje summer illusion




Srpen
- stále v Bulharsku, stále happy
- výlet do Sozopolu, Burgasu, spoustu dalších party
- new roommate, summer illusion a všechno se komplikuje
- více se ostatně dočtete v článcích v rubrice Bulharsko 



Září 
- stále v Bulharsku, méně happy, blíží se odlet
- konec letní sezóny, poslední party, loučení s Terezkou 
- výlet na piráty, ostrov sv. Anastázie, na hrad Ravadinovo, večerní Burgas
- loučení s mořem, hotelem, summer illusion 
- rozchod
- trojnásobný heartbreak


Říjen
- pár akcí s kamarády než se to zase zavřelo
- opět se zastavuje život
- začátek dalšího online semestru, naštěstí už menší zmatky
- práce
- menší mental breakdown 
- nové tetko


Listopad
- lockdown 
- psychika v háji 
- začala jsem chodit na psychoterapii a bylo to to nejlepší rozhodnutí
- jinak se vlastně nedělo vůbec nic



Prosinec
- online škola, práce
- ignorování Vánoc, ale nakonec i Vánoce 
- chvilková radost z návratu uvolnění, následné zoufalství z dalšího lockdownu
- zrušené veškeré plány na prázdniny
- nakonec celkem fajn Silvestr, po čtyřech letech opět doma a opět s bffkou
- summer illusion in winter (?)
- zmatek úplně ve všem, i ve mě 


Nuž bylo to perné. A to zřejmě pro nás všechny. Kdyby mi někdo loni na začátku roku řekl, že v tomhle roce ztratím některé, bez kterých jsem si neuměla život v té době představit, nevěřila bych mu. Bohužel se stalo. Potkala jsem zase celou řadu nových lidí, z nichž některé si do nového roku beru s sebou a některé nechávám ve dvacítkách. Ale tak to zkrátka bývá.
Co přinese dvacet dvacet jedna nikdo neví. Snad přinese větší pohodu než ten poslední. Snad přinese další skvělé léto, přinese zpátky party, akce a můj normální život. A snad si v něm ten život dám trochu víc dokupy. V tom posledním jsem v něm totiž udělala akorát ještě větší zmatek. Snad snad snad. Držím nám všem palce, ať je ten 2021 tím naším rokem. :) 

Share
Tweet
Pin
Share
9 komentářů

Vánoce toho nejdivnějšího roku jsou za námi a já snad jenom dodám .. konečně. Letos jsem se na ně příliš netěšila a i když proběhly v rámci možností v klidu, jsem ráda, že to mám za sebou. Samozřejmě jsem vděčná, že jsem je mohla strávit s rodinou a že jsem dostala opět spoustu krásných dárků, ale nemůžu si pomoci. Letos to zkrátka nebylo ono a ani vlastně nevím, proč tomu tak bylo. 



Štědrý den byl jako každoročně hektický, ale celkem jsem si ho užila. Ostatně čím jsem starší, tím se postupně začínám těšit už jenom na to jídlo. Není totiž nic lepšího než dobrý bramborový salát. Klidně bych ho jedla i samotný. :D 

Oproti loňsku se nám letos vydařila i tradiční rodinná procházka k řece, jelikož nakonec nepršelo. Jako vždy jsme tak společně s rodinou pověsili piškoty na stromky pro ptáčky a také pálili prskavky. Těm poté ohybáme železné konce a házíme je do korun stromů. Ten, komu se prskavka zachytí, si může něco přát. Mě se letos chytily dvě, tak doufám, že se obě přání splní. :)
(Nebojte, samozřejmě vždycky počkáme, až všechny prskavky na stromě doprskají, abychom měli jistotu, že strom nevzplane, což se nám za posledních 12 let nikdy nestalo.) 



Pětadvacátého jsme si pak předali s další částí rodiny další dárky a tím to vlastně celé skončilo. Poprvé po čtyřech letech zůstávám doma až do Nového roku, jelikož vzhledem k situaci neodjíždím na Silvestra ani pracovat, ani nikam za kamarády a ani nikam do zahraničí. Bohužel. Původní plán byl Burgas, druhým plánem byla práce a třetím byla party. Co se ale nakonec bude na Silvestra dít, nikdo neví. A věřím, že letos nejsem sama, která netuší, kde a s kým ho bude trávit. Opatření nám to jaksi celé překazily, takže se zřejmě budu rozhodovat na poslední chvíli. Jedno je ale jisté, s tím s kým bych ho trávit chtěla nejraději, se neuvidím bůhví jak dlouho ještě. Ale to je zkrátka život v době pandemie. 








Snaha prosadit pravidlo každému jeden dárek ani letos nevyšla. Říkala jsem si, že nemá smysl vám sem fotit všechno, proto jsem vybrala jenom některé dárky. Pod stromečkem jsem našla dvě knížky, stylovou batikovanou kabelku, mnou vybraný diář z Biasiol kolekce, nějakou tu kosmetiku, sonický kartáček, nové Nike střelky a spoustu oblečení nejenom na cvičení. Velkým překvapením byl letos nový notebook, který mi doufám pomůže v usnadnění psaní diplomky, na kterou už se sakra od nového semestru musím vrhnout. 

Nuž doufám, že jste si Vánoce užili. Dejte mi vědět, co jste pod stromečkem našli vy a jaké máte plány/neplány na Silvestra. Do nového roku vám samozřejmě přeji hodně štěstí, hlavně zdraví, pohody a úspěchů. Nezbývá než doufat, že nám 2021 přinese zpátky naše životy. 

Share
Tweet
Pin
Share
6 komentářů

Ačkoliv se v tom běžném denním životě nic extra neděje, čas letí a nějak se zase stalo, že je půlka prosince a já nebyla přes měsíc schopná sepsat článek. Možná je to právě tím, že se nic zásadního, zajímavého a ani převratného neděje a vlastně není moc o čem psát. Asi se ale z těchto článků složených z nejnovějších fotek stává postupně tradice, tak tu mám pro jistotu další do sbírky.

Úvodní fotka je tou jedinou, kterou mám z letošních brněnských Vánoc. Jsou to moje páté Vánoce v Brně a každoročně jsem ve městě strávila poměrně dost času. Celá vánoční punčová sezóna vždy začínala prvním Turbomoštem (nejlepší vánoční drink na světě, kvůli kterému rozhodně stojí za to navštívit brněnské trhy, tedy letos ne, ale normálně ano) na rozsvícení stromku a pak už to pokračovalo každý týden alespoň jednou výpravou na trhy. Pravidelně jsem si chodívala pro něco teplého a dobrého při cestě ze školy nebo jen tak procházela trhy s kamarády. To se letos samozřejmě na pořadu dne neobjevilo. Vánoční trhy jsou omezené na pár stánků s řemeslnými výrobky a po dobrém jídle a pití se můžete jen marně poohlížet. 
Naštěstí nás milovaný Turbomošt a Lidi z baru ani letos o tuhle tradici neochudili a vymysleli cestu, jak prodávat i za současné situace. To mě ostatně donutilo se jít vůbec do města podívat. Takže nakonec mám i pro letošek splněno. Dva Turbomošty, procházka a vyfocený stromeček. 





Největším prosincovým highlightem byl rozhodně výlet na sever Moravy. Do Ostravy jsem vyrazila za mojí kolegyňkou Terezkou, se kterou jsme s viděly opět po měsíci od její brněnské návštěvy. První den jsme vyrazily na jakousi vyhlídku, ze které měl být krásný pohled na smogovou Ovu. Výhled ovšem nebyl téměř žádný a můžeme pouze hádat, zdali kvůli smogu nebo šílené mlze, která ten den panovala. I bez výhledu to ale byla velmi příjemná procházka, kterou jsme zakončily na ostravském náměstí, kde se zrovna rozsvěcela vánoční výzdoba. K tomu hrály z reproduktorů koledy a my upíjely kafe a horkou čokoládu. Zkrátka idylka i v té největší zimě. 

Samozřejmě jsem si nemohla odpustit fotku u ostravského ruského kola, se kterým se opičí po Brnu. No jo v jednom městě velký hit, všude velký hit. Mimochodem přemýšleli jste někdy nad tím, proč v Česku říkáme ruskému kolu ruské kolo, když první bylo ve skutečnosti v bulharském Plovdivu a ani ho nevymyslel Rus? Mě to přišlo celkem zmatečné, proto jsem googlila, ale vlastně jsem žádnou uspokojivou odpověď nenašla. V angličtině je však tahle atrakce Ferris wheel. 




Druhý den v Ostravě jsme se opět rozhodly pro procházku, jelikož co jiného můžete ostatně v lockdownu dělat. Tentokrát nás nohy odnesly k nedalekým rybníkům a na stezku podél řeky. Během naší cesty jsme musely na rebelky přejít přes tenhle železniční most, což jsem nedělala od svého dětství, kdy jsme přebíhaly přes most u řeky u nás na maloměstě. 

V Ostravě jsem příliš času nestrávila, ovšem tehdy poprvé jsem začínala cítit vánoční atmošku ve vzduchu. Letos to na mě totiž pořád nějak ne a ne přijít. Asi to bude tím, jak jsem věčně zavřená doma a teprve tam jsem poprvé viděla nějakou letošní výzdobu a náznaky toho, že Vánoce i přes tuhle šílenou realitu budou. Jiné, ale budou. Tak čas na ně začít těšit. 





Tyhle fotky jsou ze začátku listopadu, kdy jsme s tátou jeli na naší přehradu venčit psiska. Ten den bylo nádherné sluníčko, modro a mě v některých chvilkách i tahle malá přehrada připomněla Sunny beach. I po třech měsících doma se mi občas po tom pobřeží zasteskne. Místo abych řešila vánoční dárky, jsem pořád hlavou v létě u moře. :D Letos je zkrátka všechno tak nějak naruby. 

Musím se ale pochválit, protože dárky už mám téměř všechny. Konečně jsem také dojela z Brna na svátky domů a zvládla udělat výzdobu, chystám se na stromeček, balení dárků a shlédnout další vánoční filmy. Když už kvůli opatření nejsou trhy a nebude nakonec ani zimní sezóna, tak je potřeba si to udělat hezký alespoň nějak jinak. A i když mě přes svátky opět čeká spousta povinností do školy, doufám, že si je i tak užiju. 

A protože se znám a nejsem si vůbec jistá, jestli zvládnu do Štědrého dne napsat ještě další článek, raději vám krásné a hlavně pohodové veselé Vánoce popřeji už nyní. Mějte se krásně! :)
Share
Tweet
Pin
Share
4 komentářů
Older Posts

Ukecaná


oli
Jsem ukecaná. Prej. To bylo snad to jediné, na čem se vždycky kolem mě všichni shodli. Ale jinak jsem Oli, ahoj.

Sleduj ukecanou

  • Instagram
  • Podcast

Kudy kam

  • Tipy od ukecané
  • Ukecaná cestuje
  • Ukecaná na téma
  • Ukecané dny

Z ukecané dílny

  • Vztah na dálku | Náš ukecaný příběh
    Konečně jsem sebrala sílu napsat tenhle článek a vážně mi věřte, že zrovna v tuto dobu, v době tohohle šílenství je to pro mě hodně těžké...
  • Nákupy v karanténě | Ach ty eshopy
    Už jsou ty obchody zavřené vážně moc dlouho. Tolik balíčků, které mi přišly v posledních dvou týdnech mi nepřišlo dohromady snad za po...
  • Prázdné Sunny Beach | Bulharsko 2020
    Nervozita stoupá, já se snažím nacpat svůj život do dvou kufrů a nepřemýšlet příliš nad tím, jak bude letošní léto kvůli pandemii odlišné. D...

Instagram

SnapWidget · Free Widget

Archiv keců

  • ledna 2021 (1)
  • prosince 2020 (2)
  • listopadu 2020 (2)
  • října 2020 (3)
  • září 2020 (5)
  • srpna 2020 (4)
  • července 2020 (3)
  • června 2020 (5)
  • května 2020 (6)
  • dubna 2020 (8)
  • března 2020 (7)
  • února 2020 (6)
  • ledna 2020 (7)
  • prosince 2019 (1)
  • listopadu 2019 (3)
  • října 2019 (5)
  • září 2019 (8)
  • srpna 2019 (7)
  • července 2019 (6)

Ukecaní?

Přihlášení k odběru

Příspěvky
Atom
Příspěvky
Komentáře
Atom
Komentáře
brno-bloguje

Created with by BeautyTemplates