Popravdě řečeno jsme si myslela, že během toho měsíce v karanténě, kdy jsem vážně seděla doma na zadku, toho přečtu víc. Jenže to bych si já trubka nesměla nechat čtečku v Brně, ze kterého jsem odjížděla s vidinou toho, že jedu domů jenom na víkend. Jenže pak přišly nařízení a omezení a já kromě oblečení začala postrádat i čtečku plnou rozečtených knih. Po návratu do Brna jsem se do čtení ale opět vrhla a tak vám dneska přináším tipy rovnou na tři knížky úplně odlišných žánrů.


Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět - Jonas Jonasson

Druhý díl veleúspěšného historického a humorného románu Stoletý stařík nesměl na mém seznamu přečtených knih chybět. Jsem velkou fanynkou tohoto autora a jeho příběhy nabité sarkastickým humorem zkrátka miluji. Stojednaletého staříka jsem přečetla téměř jedním dechem a ačkoliv si myslím, že první díl je o fous lepší, pokud vás jednička bavila stejně jako mě, určitě nebudete zklamaný.

Alan se společně se svým parťákem i tentokrát dostává absurdními náhodami snad do všech koutů současného světa a i tentokrát se setkává s jeho vladaři. Mimo jiné například s Trumpem, Merkelovou nebo Kim Čong-unem, přičemž se mu během příběhu do rukou (jak jinak než omylem) dostává prvek potřebný k sestavení atomové bomby.


Osvětimská ukolébavka - Mario Escobar

Už v několika předchozích článcích s tipy na četbu jsem vám prozrazovala, že téma druhé světové války a koncentračních táborů mě neskutečně fascinuje. Osvětimská ukolébavka tak byla další knížkou s touto tématikou, kterou jsem nemohla vynechat. Kniha ukazuje Osvětim a život v ní zase trochu z jiné perspektivy než všechny ostatní, které jsem četla a možná právě proto mě velmi bavila a měla jsem ji přečtenou za pár dní.

Příběh pojednává o rodině Helene Hannemannové, která se společně se svými dětmi a manželem kvůli jejich romskému původu ocitla v Osvětimi. Jelikož sama byla Němka, dostala se k příležitostem, které ji její život v Osvětimi pomohly změnit. Od obávaného doktora Mengeleho dostala možnost sloužit v táborové nemocnici a následně vytvořit pro osvětimské děti něco jako školu a školku. Ačkoliv se její život mohl ostatním vězňům zdát o něco lepší, Helene se s obávaným doktorem, který dělal pokusy na romských dětech a dvojčatech, pohybovala na tenkém ledě, který mohl kdykoliv prasknout.


Pěšky mezi buddhisty a komunisty - Ladislav Zibura

Ziburovským cestopisům jsem se vyhýbala hodně dlouho, jelikož jsem si stála za svým přesvědčením, že cestopisy nejsou nic pro mě. Karanténa mě ale dohnala k tomu, že jsem si nakonec přece jenom jednu jeho knihu stáhla a pustila se do ní. A byla jsem vážně příjemně překvapená! Cestopis mě moc bavil, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací o procestovaných zemích a ještě jsem se dost nasmála. Ziburovo putování Nepálem a Čínou totiž není pouhé vyprávění toho, co kde viděl, ale také barvité popisování všech možných zážitků, které vás zaručeně pobaví.

Ladislav vypráví o své pěší cestě napříč Nepálem a Čínou, během kterých se setkává například s vysokohorskou nemocí, jazykovou bariérou, celou řadou podivností, dobrým i špatným jídlem nebo třeba proslulými pandami. Určitě se plánuji vrhnout i na některou z jeho dalších knih.


Co jste v poslední době přečetly vy a doporučily byste něco? :)