Je neděle ráno a já se celá rozbolavělá ze sobotního hiku na vodopády (o tom vám napíšu příště) vydávám se svými dvěma slovenskými parťačkami a dvěma francouzskými posilami vstříc poznávání dalších bulharských míst. Skoro jako tetris se naskládáme do půjčeného auta a vyjíždíme směr první zastávka - město Vraca, které se nachází asi 2 hodiny cesty ze Sofie. Na plánu toho máme dost.

A co všechno jsme stihli vidět? A co z toho stojí za to? To si společně povíme a ukážeme jak jinak než v dalším článku. 

Bohužel nám zrovna na nedělní výlet nevyšlo příliš počasí a už od ranního výjezdu se s námi táhla mlha, kvůli které jsme přišli o dost pěkných výhledů kolem silnice. Například právě město Vraca nabízí projíždějícím ochutnávku přírodního parku, jejímž je město bránou. Pokud tak vychytáte lepší počasí nebo se rozhodnete strávit nějaký čas i přímo ve městě, určitě bude na co se v okolí dívat. My se však ve městě nezastivili, jelikož naším prvním cílem byla jeskyně Ledenika. 

Jeskyni jsme zprvu nemohli najít, jelikož kvůli naprostému mlhovému mléku nebyly vidět ani ukazatele. Náhodou se nám ale podařilo přijet právě na čas, kdy se chystala prohlídka. Ta byla sice jenom v bulharštině, ale to nám příliš nevadilo. Já zvládla přeložit tak 20 % toho, co paní průvodkyně vyprávěla a zbytek jsme si tak nějak domysleli. :D Otvírací doba jeskyně je 9:00 až 17:00 v letní sezóně, v zimní mají otevřeno pouze do čtyř hodin odpoledne. Vstup na bulharskou prohlídku vyšel pro studenty na 8 leva, přičemž celá prohlídka trvala asi 45 minut. 

V jeskyni se můžete těšit na několik sálů, ve kterých uvidíte celou řadu krápníků v různých tvarech a také budete mít možnost si některé velmi nízké prostory prolézt na bobku či budete nuceni zatáhnout břicho, abyste se vůbec do úzkých průchodů vešli. Nám se Ledenika moc líbila a myslím si, že stojí rozhodně za návštěvu. 

Další zastávkou bylo městečko Montana, které trochu zní jak z amerického středozápadu. To bulharské ale leží na severozápadě, asi 40 minut od města Vraca. Montana leží v podhůří Staré Planiny a je známá především velkým jezerem a zříceninou hradu, odkud je poměrně pěkný výhled na město. Upřímně mě ale místo celkem zklamalo, jelikož oproti ostatním dvěma zastávkám tam nebylo nic extra zajímavého. Přidávám vám pár fotek, ale myslím si, že tohle město můžete klidně projet bez zastávky. 

Poslední zastávkou nedělního výjezdu bylo město Belogradčik, které se nachází zhruba 3 hodiny cesty od Sofie. Belogradčik se rozládá na severozápadě Bulharska pouhých 15 km od hranic se Srbskem a je známý především díky skalám a pevnosti. Belogradčické skály jsou tvořeny červenožlutými pískovci, které vytváří opravdu pěkně barevnou podívanou. Tu si můžete užít již při cestě autem, protože se skály rozprostírají podél silnice. Třeba budete mít větší štěstí a nebudete mít takovou šílenou mlhu, jakou jsme měli my. Vzhledem k tomu, že jsme do Belogradčiku dorazili již dost pozdě, neměli jsme bohužel čas si projít tamní skalnaté městečko. Doporučuji proto si vyhradit na toto místo více času, abyste měli možnost projít si různé cesty a vidět skalnaté útvary, se kterými se pojí zajímavé příběhy a pověsti. My jsme dorazili hodinu před zavíračkou pevnosti, takže jsme byli rádi, že jsme si stihli pořádně projít aspoň tu.

Popravdě jsem o tomto místě před samotným výletem neslyšela, takže jsem neměla žádná očekávání. Pevnost Belogradčik mě ale naprosto uchvátila, protože skutečně vypadá jak z nějakého filmu. No posuďte z fotek sami. Belogradčická pevnost patří mezi nejlépe zachovalé bulharské pevnosti a její historie sahá až do Římské říše. Vstupné stojí pro studenty 4 leva, přičemž za parkovné hned u pevnosti zaplatíte další 2,5 leva. Otvírací doba prohlídek je pak od 9:00 do 17:00. Nám prohlídka celého areálu včetně výšlapu nahoru na pevnost a focení všeho možného zabrala zhruba hodinku. Je ale pravda, že díky ne příliš pěknému počasí, pozdní hodině a faktu, že už je dávno mimo sezonu, jsme na pevnosti byli úplně sami, takže jsme se nemuseli prodírat turisty. Letní návštěva má určitě výhodu v lepším počasí, ovšem díky podzimnímu brzkému západu slunce jsme z pevnosti viděli jeden vážně povedený. Belogradčik je tak za mě rozhodně místo, kam byste měli vyrazit! 

Bulharsko mě asi nikdy nepřestane překvapovat tou nádhernou přírodou, kterou tu najdete všude kolem. Hory, moře, pevnosti, hrady, zámky, kostely, jezera a vodopády. Najdete tu všechno. Na svém seznamu mám ještě pár dalších míst, které bych tady zaručeně chtěla navštívit. Tak doufám, že se mi to postupně podaří a že vám prostřednictvím článků budu moct dát další tipy. Tím dalším tipem budou rovnou dvě místa, kam můžete za přírodou vyrazit do pár desítek minut, a to přímo z hlavního města Sofie.