Před svým Erasmem jsem se snažila vyhledat co možná nejvíce informací, které by mi s rozhodováním a celým procesem pomohly. Jeden komplexní článek jsem ale bohužel nenašla, a tak jsem nakonec čerpala z více zdrojů. Když už mám ale sama tento "přederasmový" proces za sebou, říkala jsem si, že bych mohla vše sepsat a třeba tím někomu v budoucnu pomoci. V článku proto popisuji pro jasnější představu, co vše je k takovému pobytu potřeba zařídit a co je také nezbytné zvážit před rozhodnutím, kam, kdy a jestli vůbec vyrazit. 

Jednou za zásadních otázek každého studenta přemýšlejícího o Erasmu je rozhodně kdy. A to především kdy ve smyslu ve kterém ročníku. Při tomto rozhodování je třeba popřemýšlet, kdy je to pro mé studium nejvýhodnější, respektive kdy je to nejméně riskantní a kdy mi to nejméně může narušit pohodový průchod studiem. Většinou platí podmínka, že nesmíte vyjet v prvním semestru či roce vašeho studia, tudíž je potřeba zamyslet se, zdali je lepší vyjet v půlce studia nebo spíše až na jeho konci. V rámci bakalářského i magisterského studia si své studijní roky můžete prodloužit až o dva semestry, čehož spoustu studentů po návratu z Erasmu využívá. V těchto prodloužených semestrech si pak můžete dodělat předměty, které jste kvůli Erasmu na své univerzitě zameškali nebo naopak můžete na samotný Erasmu v prodloužených semestrech vyjet (stejně jako já) a mít tak už vše povinné na domácí univerzitě splněné. 

Kromě ročníku je také potřeba rozhodnout, jestli chcete jet na letní/jarní či podzimní/zimní semestr. V případě, že si chcete Erasmus užít rovnou na celý rok, tohle rozhodnutí vám samozřejmě odpadá. Rozhodovat se můžete na základě několika faktorů. Ať už je to atraktivita nabízených předmětů na zahraniční univerzitě, která se bude semestrálně pravděpodobně lišit nebo naopak nabídka předmětů na vaší univerzitě či zkrátka to, že chcete v dané destinaci strávit víc času v teplejším či více zimním období. Pro někoho může hrát roli i fakt, že nechce být přes Vánoce v zahraničí nebo naopak chce odjíždět na léto někam pracovat a Erasmus by mu do toho zasahoval, což je třeba můj případ. 

Jedna velká otázka, která je zřejmě tou vůbec nejdůležitější. Rozhodl jsem se, že chci vyjet, vím, ve kterém ročníku a semestru chci vyjet, ale zůstává ta palčivá věc - kam vlastně pojedu? 

Možností je celá řada, ale samozřejmě jsou tu nějaká omezení. Pokud se nechcete zabývat zbytečným papírováním a zařizováním navíc, je nejjednodušší a nejrychlejší vybrat si univerzitu, se kterou má vaše univerzita, fakulta a vaše katedra erasmáckou smlouvu. Seznam těchto škol najdete určitě na školním webu nebo vám ho budou posílat v informačním emailu, který věřím, že posílají úplně všechny univerzity. Tento seznam vám zúží výběr na několik možností a teď opět přichází chvíle na otázku, kam teda pojedu? 

Já osobně doporučuji zvážit několik faktorů: 
- klima a počasí dané země 
aneb chci radši do tepla nebo mi nevadí zima, častý déšť, sníh..? 

- co může daná země nabídnout? 
aneb chci někam, kde je nádherná příroda, hory, moře nebo někam do rušného velkoměsta? 

- západ nebo východ 
aneb co k tomu dodat, sami musíte vědět, co vás láká víc?

- jazyk
aneb chci do země, kde aspoň trochu rozumím jejich jazyku nebo si chci zkusit něco úplně nového?

 
- známá nebo neznámá
aneb chci do země, kde už jsem předtím byl a vím aspoň trochu, co očekávat nebo naopak poznávat zcela novou zemi a její systém? 

- co od toho očekávám
aneb chci se spíš učit a vzdělávat a přivézt si spoustu kvalitních znalostí nebo chci spíše nenáročné studium a mít víc času procestovat zemi a užívat si? 

A jak získat odpovědi na tyto a spoustu dalších otázek? Odpověď je jednoduchá - googlit. Předtím než si do přihlášky naklikáte tři univerzity, na které byste chtěli potenciálně odjet na Erasmus, je důležité si je dobře proklepnout. Najděte si webovky daných univerzit a mrkněte na jejich nabídku pro Erasmáky. Především na jazykové požadavky a nabídku předmětů. Klidně se totiž může stát, že vaše vyvolená univerzita ve Španělsku či v Itálii, bude nabízet předměty jenom ve španělštině a italštině na úrovni B1, kterou nemáte a s vaší angličtinou si tam tak maximálně můžete vytřít .. :D Takže na to bacha. Německo, Francie, Itálie a Španělsko jsou zrovna země, které často nabízí předměty pouze v jejich jazycích a nemají tak velkou nabídku v angličtině jako země jiné. Taky se nezapomeňte ujistit, že v nabídce předmětů pro Erasmáky mají i dostatek předmětů, které korenspondují s vaším domácím oborem, aby vám přivezené kredity na domácí univerzitě uznali a vy nemakali v zahraničí zbytečně. 

Já vím.. je toho hodně. A to jsme teprve u rozhodování. Věřte mi, že vás to ale celé bude nakonec bavit. Ten pocit, že můžete strávit x měsíců někde v zahraničí, je tak povzbudivý, že u toho nakonec prosedíte klidně i celé odpoledne a ani nevíte jak. 

Nebudu vám lhát, k vyřizování je toho zapotřebí poměrně dost. Přece jenom vám hodlá dát někdo peníze z veřejných zdrojů, abyste si jen tak na půl roku odjeli studovat někam do zahraničí. Takže ta daň za tuhle super možnost, je dle mého právě potřebné papírování. 

Opět velmi záleží na podmínkách každé univezity, která určuje, jak výběrové řízení probíhá. Vše ale samozřejmě začíná u přihlášky, kam povětšinou musíte nahrát svůj životopis a motivační dopis. Na motivačním dopisu si dejte záležet a věnujte mu dostatek času. Já osobně si našla pár předloh motiváků k Erasmu na internetu a nechala jsem si poradit od spolužáků, kteří už na Erasmu byli. Důležité je katedře ukázat, jaká je vaše motivace studovat nejenom v zahraničí, ale i přímo na vámi zvolených univerzitách. Určitě je dobré zmínit, jak zkušenosti hodláte využít ve svém domácím studiu a a zdali vám například Erasmus nemůže nějak pomoci s diplomovou prací. Některé katedry po vás mohou vyžadovat také prokázání vaší jazykové úrovně, což probíhá buď prostřednictvím testu, osobního pohovoru či dodáním jazykového certifikátu. V mém případě ale tahle podmínka povinná nebyla. Po odeslání přihlášky pak už jen čekáte na schválení a informaci o tom, na kterou z vašich preferovaných univerzit vás nominovali. 

Po nominaci vaší univerzitou začíná celý koloběh papírování s univerzitou v zahraničí. Po nominaci je potřeba zaslat přihlášku a dodat vše potřebné. Například moje univerzita v Sofii žádala k přihlášce  také potvrzení jazykové úrovně angličtiny, výpis známek všech mých absolvovaných předmětů a vyplněný Learning agreement. 

Zkratka LA vás bude provázat celý Erasmus. Jedná se totiž o dokument, ve kterém si sepíšete seznam všech předmětů, které hodláte na univerzitě studovat. Tento dokument musí být podepsán vámi, vaším katederním koordinátorem a také fakultním koordinátorem vaší zahraniční univerzity. Při sepisování LA může nastat hned několik problémů - není dostatečná nabídka předmětů v aj, nenabízí předměty, které by se dostatečně shodovaly s vaším oborem na domácí univerzitě, některý z koordinátorů vám nechce předměty schválit atd. Pozitivní ale je, že LA můžete až do pátého týdnu semestru jedenkrát změnit. Což se rozhodně hodí v případě, že zjistíte, že se některé předměty třeba ani neotevřely nebo vás vlastně vůbec nebudou bavit. 

Ve chvíli, kdy zahraniční univerzita schválí všechny tyto dokumenty a zašle vám akceptační dopis, máte vyhráno. Ale samozřejmě začíná další papírování. Je potřeba vyplnit povinný jazykový test před začátkem pobytu, zařídit si eurový účet u Komerčky (někde je možnost nechat si stípko zasílat i na korunový účet), zavést váš pobyt do školního systému, podepsat účastnickou smlouvu na domácí univerzitě, zařídit si ubytování, letenky, cestovní pojištění a možná nějaké další povinnosti, o kterých vás určitě informují. 

Já musím velmi pochválit svojí univerzitu, která má celý tento proces skvěle sepsaný na svých webových stránkách. Vše je přehledné, vše je emaily dostatečně včas připomínáno a univerzitní koordinátoři odepisují vážně rychle. Proto si myslím, že i když se to zdá šílené a že se lehce dá na něco zapomenout, pokud si to vše dostatečně dopředu nastuduje, sepíšete a pak postupně odškrtáváte, dá se to zvládnout i v klidu. Jen je potřeba počítat s tím, že ne všechny kroky se dají splnit hned, a počítat spíš s určitou časovou prodlevou. Výběrová řízení na Erasmus bývají nejčastěji na začátcích semestrů, a proto doporučuji to začít řešit co možná nejdříve, aby vám tahle super šance neutekla. 

Omlouvám se za zřejmě vyčerpávající článek, ale pevně věřím, že vás to celé od Erasmu neodradilo, ale naopak nalákalo a že si pak budu moct o vašem výjezdu  třeba někde nějaký ten článek přečíst. :)