Blíží se jaro a s ním i psaní, dopisování a někde už i odevzdávání závěrečných prací ať už bakalářských nebo diplomových. Jeden velký strašák snad všech vysokoškoláků, který nám všem sežere spoustu času a hlavně nervů. I já jsem momentálně ve fázi horlivého psaní, přičemž odevzdávat budu koncem dubna. A protože jsem kdysi před psaním své bakalářky byla ráda za každou radu starších a zkušenějších, jak na to a jak ten celý proces psychicky i fyzicky zvládnout, v dnešním článku jsem se rozhodla, že nasdílím pár důležitých i vám. 

Kdy je vlastně vhodný s diplomkou začít? Názory se různí, ale já doporučuji tomu věnovat vážně ty dva semestry, jak má ostatně většina škol nastaveno. Diplomka (jak pravděpodobně už víte) není jenom o psaní, ale stojí za tím celá řada další práce, která zahrnuje nejenom načtení velkého množství literatury, rešerše, shánění dat pro výzkum, přepis, analýzu a teprve pak samotné psaní. K tomu si připočtěte formátování práce, citace zdrojů, tisk a spoustu dalších formalit, kterými se finální čas nasčítá. Neříkám, že se nedá diplomka napsat za měsíc nebo méně, určitě to reálné je. Ale ze zkušenosti ostatních vím, jak taková práce nakonec vypadá a jak dopadá u obhajoby, takže si myslím, že psaní horkou jehlou se rozhodně nevyplácí. 

Já osobně na své bakalářce pracovala zhruba půl roku a odevzdávala jsem s poměrně velkou časovou rezervou. S diplomkou jsem začala asi rok a půl dopředu, přičemž jsem jeden semetr věnovala výzkumu, další semestr odsunula diplomku na druhou kolej a odjela na Erasmus a teprve třetí semestr jsem ji skutečně psala. Rozhodně proto doporučuji si nechat jeden semestr na promýšlení a ujasňování tématu a nejlépe i sběr dat pro praktickou část, a pak si nechat semestr na literaturu a samotné psaní. 

Často slýchávám, že lidi vůbec neví jak začít. A přitom je to vlastně úplně logický. První je potřeba zjistit, o čem chci vůbec závěrečnou práci psát? Možnosti jsou povětšinou dvě. Buď si najdi vlastní téma a zkus ho navrhnout některému z učitelů, anebo si projeď návrh témat, které různí učitelé zveřejnili jako varianty pro studenty. Já to měla tak půl na půl. U bakalářky jsem věděla, že chci mít za vedoucí mou oblíbenou profesorku, a tak jsem si projela její témata, a pak si vymyslela svoje, které tématicky spadalo pod její specializaci. U diplomky jsem s tématem přišla sama a nabídla ho jedné z profesorek, která vím, že na podobné témata píše svoje výzkumy. 

Hlavní ale je nad tématem pořádně popřemýšlet a udělat si před finálním rozhodnutím širokou rešerši. Aby se vám pak nestalo, že je téma příliš fágní a není vlastně o čem psát nebo naopak, že je téma příliš široké a nemáte šanci to do diplomky nacpat. Taky bacha na ohraná témata. Závěrečných prací vyprodukují studenti na všech univerzitách mraky, tak ať pak zbytečně nemáte problém s procentuální shodou s jinou prací. 

Ze zkušeností většiny lidí v okolí vím, že dobrý vedoucí je základ úspěchu. Jeho výběru proto doporučuji věnovat dostatek pozornosti. Ideální variantou je někdo, kdo se vámi zvoleným tématem taky zabývá, kdo vás ze školy zná nebo si vás aspoň trochu z přednášek pamatuje, jehož předměty vás bavily a o kom od ostatních studentů víte, že vás nepotopí. Znám bohužel dost případů, kde se na studenty jejich vedoucí úplně vykašlal, s ničím jim nepomohl a nebyl ani ochotný práci číst, komentovat nebo nějak konzultovat, přičemž to pak zakončil naprosto otřesným posudkem. 

Já musím zaklepat, že jsem u obou svých prací měla (mám, diplomku stále píšu) skvělé vedoucí, které byly moc ochotné. Konzultace jsme měly pravidelně co dva týdny, kdy jsem také dostala poznámky k již napsanému textu a většinou i super rady, kam se dál posunout. A to udělá vážně hodně. 

Já jsem milovníkem plánování, takže pro mě je tenhle bod samozřejmostí. Rozplánování jednotlivých fází a kroků ale pomůže i těm, kteří nejsou jeho velkými fanoušky. Ze začátku se totiž diplomka bude zdát jako nereálný úkol. Je toho moc a člověk na to moc času nemá, pokud jste nezačali rok dopředu. Za mě je proto ideálním řešením si sednout, spočítat si kolik mám času a podle toho si rozepsat, kdy a jak dlouho budu dělat výzkum, kdy budu číst literaturu, kolik stran potřebuju denně/týdně/měsíčně napsat a tak dále. Všechno tohle vám pomůže se trochu uklidnit a přesvědčit sám sebe, že to postupně půjde. 

Jednou jsme na univerzitě, tak by podle toho naše práce taky měly vypadat. Vážně nerozumím tomu, jak někdo může odevzdat práci s pár zdroji, které jsou třeba úplně mimo mísu a ještě si ani nezjistí správný formát citací. Vždyť to je přece základ ne? I kdyby vaše práce měla stát za prd obsahově, to minimum co pro její úspěch můžete udělat, je zvládnout tu formální část. Správná šablona, nevynechat nic z povinných součástí (anotace, poděkování, obsah atd.), mít dostatek zdrojů, správně citovat a žádné překlepy. Jasně i mistr tesař se někdy utne, ale vážně byste se divili, co jsou lidi schopný odevzdat. :D 

Poslední rada nad zlato, kterou si v posledních dvou měsících při psaní mé diplomky poměrně často opakuji. Jo jde o titul, jde o zakončení těch x let učení se všeho možného i nemožného, ale nejde o život. Když to nestihneme nebo se to nepovedeme, pořád to můžeme další semestr zkusit znova. A ono se to jednou povede. Tak diplomkám zdar a držím vám/nám všem palce! :)