Středeční večer čtvrtého prosince a já konečně sedím u článku. A vzhledem k tomu, že se nám ty měsíce zase nějak rychle přehouply, pojďme si dát dnešní trochu life ukecané update.

Můj první semestr na magistru tedy skutečně není žádná procházka růžovým sadem. Ani raději nechci počítat dny a hlavně soboty nebo neděle, které jsem už za tenhle semestr strávila u čtení kolikrát nezábavných a nesmyslných sociologických článků, jenom kvůli tomu abych z nich pak mohla udělat přípravu na hodinu. No holka, co sis vybrala to máš. A možná bohužel i s tím souvisí jeden zásadní smutný fakt mého letošního podzimu, a tou je moje existenciální krize. :D

Na letošní velké výročí 17. listopadu jsem byla v práci, takže jsem si alespoň udělala provizorní českou vlajku z tvarovacích balonků. Animation life. :D

A když už jsem u těch výrobků .. letos jsem se vyloženě ukecala a rozhodla se zase po několika letech udělat adventní věnec. Minimalisticky.

Já to beru celkem s humorem, ale ve skutečnosti na tom zřejmě nic humorného není. Už od začátku školy si nejsem jistá, jestli jít studovat magisterskou Sociologii byl úplně dobrý nápad, protože mi to nedává tolik, co jsem si původně myslela. Škola mě prostě nebaví, moje brigády ani činnost ve spolcích už mě nikam neposouvají a já zkrátka zamrzla na jednom bodě, ve kterém jsem sice v pohodě, protože jsem ve své komfortní zóně, zároveň se ale nudím. Já vždycky byla hrozně aktivní a plná života, ráda jsem se chodila bavit a na party a teď už 2 měsíce sedím raději po večerech doma a koukám na televizi a chodím brzo spát. A vlastně nevím proč. Zkrátka to chce zase něco nového, nějaký nový drive do života, změnu, něco na co se budu zase kromě přítele a víkendů doma těšit. A věřte mi, že já se to snažím najít velmi usilovně a celkem už zoufale. Rozhodila jsem hned několik sítí a aktuálně čekám na verdikty a deadliny. Takže jakmile budu něco vědět a ve své existenciální krizi se někam posunu, mile ráda o tom napíšu samostatný článek.

Jedna společná fotka celé bandy, když jsme byli fandit MU na hokejovém Souboji univerzit. Modrá krev. ♥

Na moderování Plesové tančírny jsem oblékla stejně jako na Ples šaty od kámošky. Ještě že jí mám. :3

Co je ale vážně super je fakt, že je prosinec, což všichni už dobře víme, já vím. Že je zima jako blázen je taky super, ale ještě by k tomu mohlo být aspoň trošilinku sněhu. Ale nejvíc super je to, že už mám koupené téměř všechny dárky a nemusím se tudíž stresovat. Kdyby chtěl někdo radu, já letos koupila hlavně poukazy na zážitky a knížky. Jednoduchý, ale efektní.
Za dva týdny končí semestr a když vynechám fakt, že musím přes svátky napsat dvě sedmistránkové eseje, tak se na ty Vánoce vlastně už moc těším. Baví mě chodit na nádherné brněnské trhy, dávat si můj (a všech ostatních v Brně) oblíbený Turbomošt a kochat se tím, jak to všude svítí. Vážně ale, pokud můžete, dojeďte se podívat do Brna na vánoční trhy. Jsou podle mě nejhezčí v republice. :)




Kromě trhů a školy jsem ale stihla i během listopadu zase moderovat rovnou dvě předplesové akce k našemu obřímu Plesu studentů MU, u jehož organizace jsem již letos potřetí. Naštěstí už spíš z dálky, takže nemám příliš mnoho stresu jako roky předtím. Samotný Ples nás čeká zítra a já se vážně těším. Letos budu mít poprvé v životě na sobě červené šaty, takže už teď se kochám těmi zlatými nehty, co jsem si dneska byla nechat udělat a ačkoliv jsem to zase s délkou přehnala a teď s nimi neumím vůbec fungovat, věřím, že budou božím doplňkem. Konečně totiž k té červené můžu vytáhnout i zlaté doplňky, hnědozlaté líčení a červenou rtěnku. Nebojte, příště vám určitě hodím fotku. Navíc budu během večera moderovat v menší sále pár vstupů, tak mi držte palce, ať to zvládnu.

Vy si užívejte předvánoční čas, moc se nestresujte a zajděte si raději někam na punč. :)