Krásy Slovenska jsem začala objevovat až nedávno, jelikož pocházím ze severozápadních Čech, nikdy to pro nás nebyla blízká dovolenková destinace. Od té doby, co jsem na vysoké, jezdím k sousedům za hranice až dvakrát do roka. Hlavně proto, že mám Slováka a taky celou řadu slovenských kamarádů, kteří studují v Brně. O slovenských lázních už jsem slyšela ledacos, ovšem když o nich zhruba před dvěma lety začala básnit moje maminka, rozhodla jsem se jí přání splnit a k Vánocům jsem jí darovala dvoudenní pobyt v Rajeckých Teplicích s návštěvou Spa Aphrodite, které patří mezi jedny z nejkrásnějších. A tento fakt můžu vážně potvrdit.




Vzhledem k tomu, že jsem stále student, nemohu si dovolit nic velmi nákladného, proto jsem po zjištění cen za noc v hotelu patřícímu přímo k Aphrodite začala hledat levnější varianty penzionů v okolí. Narazila jsem na penzion Marco, který se nacházel hned za rohem od vchodu do lázní a nabízel za slušné peníze také polopenzi. Nejednalo se sice o žádný luxus, ale zároveň nic, co by se nedalo vydržet.
Další výdaje padly mimo jiné na cestu, jelikož jak jsem zmiňovala, pocházíme ze západu Čech, tudíž devítihodinová cesta vlakem byla za prvé zabijácká a za druhé poměrně drahá. Naštěstí jsme ji přežily díky servisu Regiojetu a kupodivu jsme dojely i tím slovenským motoráčkem ze Žiliny, aniž by nám shořela mašina. Což je beze srandy častá komplikace na slovenských drahách.




Ve středu odpoledne jsme se po příjezdu a rychlém ubytování šly projít po celé obci. Rajecké Teplice jsou poměrně maličké a nachází se v důlku mezi horami, na které je krásný výhled. U lázní najdete menší promenádu, kterou takhle během zimy samozřejmě připravují na letní sezonu, tudíž nemůžete čekat fungující fontány, ale zase nepotkáte téměř žádné turisty. Součástí městečka je i krásný park s rybářskou baštou a restaurací uprostřed jezera, která byla ale také z důvodu zimní sezóny uzavřena. Procházku jsme zakončily u tamního kostela.