Vítej v Sofii | Erasmus
října 03, 2021
A je to tu. Po týdnu v Sofii, hlavním městě Bulharska, jsem se konečně odhodlala napsat první článek z mého Erasmu. Popravdě jsem doufala, že bude pozitivnější. Přece jenom Bulharsko mi není nijak neznámou zemí a říkala jsem si, že mě tady už nemůže nic překvapit. Nuž .. spletla jsem se. Sofie a bulharské pobřeží je zřejmě k neporovnání, jelikož kulturní šok se dostavil hned v prvních pár minutách a drží se mě doteď. Takže vítejte u prvního erasmáckého článku z bulharské Sofie, ve kterém vám vysvětlím, proč je tohle město zatím jenom jeden velký stres.
Je neděle 26.9. a já se po deseti dnech od příjezdu z letní sezóny na Sunny beach opět balím do dvou kufrů a chystám se odletět zpět na východ. Zpět do milovaného Bulharska ve kterém mě tentokrát čeká šestiměsíční dobrodružství v podobě studia na Sofia university. Nervózní ale natěšená sedám už po sedmé v tomto roce do letadla a o dvě hodiny později dostávám již tradičně kytičku na přivítanou. To be honest .. ty dva dny v Pomorie s přítelem byly zatím to nejlepší, co od odjezdu z ČR bylo. Takže vám asi nemusím vysvětlovat, jak se mi z pohody u moře nechtělo odjíždět do pochmurné Sofia, která je od mého bulharského domova 400 km daleko.
Cesta do Sofie byla jako vždy dlouhá a úmorná. Nevěděla jsem, co mě tady čeká a náladu mi navíc kazily zásadní informace od dvou slovenských spolužaček, které do Sofie a hlavně na naše studentské ubytování dorazily už o den dříve než já. Špína, prach, flekaté matrace, smrad, šváby a štěnice. Žádná kuchyň, žádný internet, žádná lednička. Aneb vítejte v Sofii drazí mezinárodní studenti. Takhle vám reprezentujeme naší zemi. No co k tomu říct .. byla jsem v šoku. Já, přítel i náš delegát z léta, který se přijel podívat. Všichni jsme se shodli, že toto se vážně nedá. Ano jsou to studentské koleje, ano jsou za směšné peníze, ale se šváby hádám nechce žít nikdo. No i v tom jsme se mýlili.
Samozřejmě jsme celou situaci začali řešit. Problém byl však v tom, že ani v budově plné mezinárodních studentů nemluví na recepci nikdo anglicky. Ještě že jsme měli na pomoc přítele, který bulharštinu ovládá. Tragédie. Po stěžování si na správě kolejí nám bylo oznámeno, že žít v takovém hnusu je údajně bulharský studentský standard a že tak žijí všichni místní studenti. "Tady nejste na hotelu, abyste měli kuchyň v budově." Aha. A jak mám prosím vás žít 6 měsíců v cizí zemi bez kuchyně? "No vařit si můžete přece v pokoji. Kupte si ledničku a vařič a nezapomeňte otevřít okno." Zírala jsem na ně s hubou až na zemi. Co budeme sakra dělat?
Každý problém má řešení a naše bylo celkem jednoduché. Kufry hodit zpět do auta, naložit i kufry dvou zoufalých Slovenek a sehnat rychle nějaké normální Airbnb. Byl to dlouhý den cestování z Burgasu do Sofie a ježdění a stěhování po Sofii, ovšem zvládli jsme to. Čekal nás týden v klidu v čistém apartmánu, který nás stál sice ranec, ale dal nám aspoň čas situaci nějak řešit dál. A tak začal maraton emailů. Email bulharským koordinátorkám, email českým koordinátorkám a jedna velká otázka - tohle myslí jako vážně?
Naštěstí se věci daly trochu do pohybu. Koordinátorky nám pomohly sehnat jiný pokoj, ačkoliv i v tom jsme poté při grandiózním úklidu objevily mrtvé šváby. Údajně nás totiž na jiné studentské koleje jako Erasmáky přesunout nemůžou. Začaly jsme se smiřovat s návratem na koleje, což jedna z nás zkrátka neustála a svůj pobyt zrušila. Já a Zuzka jsme se rozhodly bojovat dál. Přece jenom je to nová zkušenost a ničí Erasmus nezačíná růžově. Každodenní stres nás ale vyčerpává a opravdu doufáme, že se to celé nějak do dvou týdnů vyřeší, usadí a zlepší.
Aktuální situace je tudíž taková .. máme za sebou první týden v Sofii, který jsme strávily na Airbnb. V úterý nás čeká stěhování zpět na koleje do o něco lepšího pokoje, který jsme dnes kompletně vydrhly a doufáme, že se neobjeví žádný nový hmyz. Nadále však hledáme byt nebo nějaké místo, kde bychom mohly zbytek semestru strávit. Problémů je však několik - hlavní město takže ceny jsou šílené, vše je strašně daleko, bytů je nedostatek, nikdo nemluví anglicky a provize realitkám platit nechceme. S každým dalším zoufalým dnem na kolejích se ale obávám, že náš budget poroste a my budeme nakonec ochotné zaplatit nechutný peníze za to, abychom nemusely žít se šváby. Chápu, že si možná teď mnozí říkají, jaké jsme princezny a že to určitě není tak hrozné. Ale věřte mi .. je. Fotky sem dávat nechci, protože mám tuhle stránku ráda a nechci tu mít na památku tuhle odpornost. Takže nám držte palce, my se i potom všem snažíme zůstávat pozitivní. :D
Celá tahle situace dost ovlivňuje náš dosavadní pocit ze Sofie, ale samozřejmě se snažíme město nějak poznávat a dát mu šanci. Tím že aktuálně bydlíme v centru, máme všechny hlavní místa již prošlé a známe to hlavní - školu. Následující týden nás čekají první důležité meetingy, kde se snad konečně po dvou týdnech čekání a nejistoty dozvíme, kolik předmětů nám otevřou, zdali budou online nebo offline (ano je říjen a my stále nevíme, jestli budeme chodit do školy) a jaký bude rozvrh. Veškeré čekání už nás vyloženě vytáčí, ale tohle je zkrátka Bulharsko. Systém žádný a člověk musí zkrátka čekat, co bude a co nebude. Tak snad se už brzy dočkáme.
Zmínila jsem už, že naše Sofijská univerzita vypadá jak Bradavice? Všechno je v ní staré, ale majestátní. Třeba během toho semestru narazím i na Komnatu nejvyšší potřeby. A třeba v ní najdu nějaký parádní byt, ve krerém konečně budu moct vypustit veškerý stres a začít si užívat svůj poslední pořádný studentský semestr. Čekají nás výlety, party, poznávání nových lidí, ale hlavně náš čeká život v tomhle městě. Tak snad se v něm nadobro neztratíme a další články budou už jenom pozitivní.
9 komentářů
Držím palce, abyste si i přes počáteční překážky, Erasmus užili co to jen půjde! Sofia vypadá z fotek nádherně.
OdpovědětVymazatTyjo, to je regulérně strašný a úplně chápu pocity, já bych asi reagovala ještě hůř a vlastně se zpětně divím sama sobě, že jsem před odjezdem na Erasmus neměla mnohem větší strach, kam vůbec přijedu a jaký to bude a nevymýšlela si milion možných tragických scénářů, protože co tak poslouchám některý zkušenosti lidí z Erasmu, tak je to někde fakt šílený a je hrozný, že některý školy tohle zařizují takhle debilně a nedá se s tím moc nic dělat :( Já to měla naštěstí v těhle věcech fakt oukej a co se týče přístupu školy i nějaké domluvy, tak se aspoň z mojí zkušenosti dalo celkem rozumně všechno řešit a všichni byli dost nápomocně. Navíc ve Švédsku kde jsem byla rozuměla naštěstí anglicky perfektně i každá babička na ulici, ale upřímně si fakt nedovedu představit co bych dělala, kdyby to tak nebylo :( U erasmu, kde je člověk jako student je tohle fakt blbá situace, protože pokud má člověk ubytování od školy a je to na prd, tak je blbý muset řešit nějaký náhradní bydlení, často ještě za mnohem víc peněz... Tak snad se vám to podaří nějak rozumně vyřešit a něco najdete a užiješ si to i tak, univerzita vypadá ale fakt nádherně :) těším se na další články :)
OdpovědětVymazatSarushef blog
Jak tak koukám na ty fotky, moc se mi líbí jejich architektura, mají to tam nádherné! :) Nepohrdla bych ale ani tou zmrzlinou! :D
OdpovědětVymazatTeda, rozhodně bych neřekla, že je někdo rozmazlený, pokud nechce žít v tomhle, to bych asi nedala. Šílené a obdivuji vaši odvahu tam zůstat a snažit se to vyřešit a zárověň vám moc držím palce, ať se něco lepšího brzy objeví.
OdpovědětVymazatJinak jsou fotky moc krásné a těším se na další články ze života v Sofii!
já bych se asi zachovala jako ta vaše parťačka..asi bych se rozplakala a prvním letadlem se vrátila domů :D ale za to jak bojuješ, si určitě vybojuješ něco dobrého a vrátí se ti to v dobrém, držím palce a těším se na další články z erasmu :)
OdpovědětVymazatCooo? To s tou kuchyní? Nechápu. :'D
OdpovědětVymazatTyjo, tak držím palce, ať se vše srovná a jsi tam spokojená. :))
A opravdu slušné Bradavice. :D
To zní fakt šíleně. Držím palce, snad se to spraví a užijete si to tam.
OdpovědětVymazatJežiš, tvé články z erasmu jsem si rozhodně nepředstavovala takhle, ale vůbec se ti nedivím, taky bych mezi šváby žít nechtěla. Držím palce, ať se situace nějak vyřeší!
OdpovědětVymazatLittle Dreamer
Páni. Držím palce, ať se to jen a jen zlepšuje. Tohle je ukázkový případ toho, že fotky můžou sice vypadat úžasně, ale nikomu nepoví, co se ve skutečnosti děje!
OdpovědětVymazat