Ty dvacáté páté.
ledna 27, 2022
Nechci tenhle narozeninový článek začínat tím, že se cítím stará a že nejsem ani zdaleka tam, kde jsem si vždycky myslela, že v tomhle věku už budu. Vím, že nejsem jediná, kdo tyhle pocity má. Takže to vezmu z trochu jinýho konce.
Poprvé jsem sama letěla letadlem. A v tom dvacátém čtvrtém roce dokonce hned sedmkrát.
Strávila jsem deset dní sama v bytě v karanténě s coronou.
Odanimovala jsem si pátou sezónu a poprvé sama jako animátor na celý hotel.
Začala jsem se učit bulharsky, používat angličtinu na každodenní úrovni a konečně se odhodlala mluvit občas i rusky.
Užila si třetí léto v Bulharsku.
Studovala jsem v rámci Erasmu na zahraniční univerzitě.
Dohromady jsem žila sedm měsíců na pobřeží Černého moře.
Naučila jsem se fungovat ve dvou v malé garsonce. Z té se stal domov, posilovna, škola i pracovna.
Začala jsem přemýšlet na vážno o dospěláckém životě po škole.
Našla jsem si hned několik kamarádů cizinzů.
Zažila jsem kulturní šok a několikrát vystoupila ze své komfortní zóny.
Konečně jsem jakž takž přijala svoje tělo.
Navštívila jsem poprvé několik krásných míst - jižní Čechy, Sofii, Plovdiv, Veliko Tarnovo.
Četla jsem, poslouchala podcasty a sledovala seriály.
Pracovala jsem na své diplomce.
Po boku mi celý dvacátý čtvrtý rok stál ať už fyzicky nebo virtuálně člověk, který už při mě doufám zůstane.
Našla jsem si novou práci.
Absolvovala jsem svoje (snad) poslední vysokoškolské přednášky, semináře a zkouškové.
Oslavila jsem poprvé příchod nového roku v Praze.
Procházela jsem se po pláži. Hodně.
Ten dvacátý pátý rok aneb své čtvrtstoletí oslavuji při bouřících se mořských vlnách se sluncem nad hlavou a šílenou zimou na těle. Jsem spokojená tam, kde jsem a jsem šťastná z toho a z těch, které mám. Dvacátý pátý rok života bude šílený kolotoč událostí a změn. A jak už jsem jednou psala, bude plný uzavírání a otevírání kapitol. Takže pokud si mám něco přát, tak jedině klid a víru v to, že vše dobře dopadne. A že nejenom ten další rok, ale i celé to další čtvrstoletí bude naprostá pecka, tak jako bylo to moje první. Takže díky všem, co toho byli součástí a ještě větší díky těm, kteří toho budou součástí i nadále. Jsem vděčná a jo .. taky už i trochu stará. (:D)
8 komentářů
Vypadá to, že 24. i 25. rok tvého života byly i budou přelomové, tak ať se ti daří a přeju ti všechno nejlepší ♥
OdpovědětVymazatAnother Dominika
Také přeji vše nejlepší! :) Člověk má často mylné nebo zkreslené představy o tom, kde "by měl být", ale život tomu vůbec neodpovídá. Nemyslím si, že by to bylo špatně. Vše má své tempo a tvůj 24. rok byl plný skvělých věcí. A určitě budou i všechny ty následující.
OdpovědětVymazatAhoj, vypadá to všechno jako z romantické knížky, přeji opět ať ti všechno vyjde. Jako mladší jsme asi všichni na lidi 20+ pohlíželi jako na ty co musí mít hrozně peněz a být vlastně hrozně cool a vyrovnaný :-D Snad i tenhle rok bude plný úspěchů, lásky a objevování nových míst
OdpovědětVymazatJoo, karanténu sama doma jsem si taky zažila.. :'D
OdpovědětVymazatJinak jsi to měla takové vzdělávací, posouvací dopředu.. to je super. Jsem zvědavá, kdy já poprvé poletím sama letadlem. :D Možná to ale nikdy nebude potřeba. :D
Tvůj 24. rok byl plný věcí, které tě určitě posunou dál a to je dobře. Já ti přeji, aby tvůj 25. rok byl aspoň tak skvělý jako ten předchozí a abys byla zdravá! :)
OdpovědětVymazatLittle Dreamer
Přeji také vše nejlepší! :) Jsem na tom stejně jako ty, tak se opatruj a drž!
OdpovědětVymazatJe to zvláštní, ale měla jsem to podobně v tomto období. Vystoupení z komfortní zóny, smíření se sama se sebou. Každému něco takového přeji.
OdpovědětVymazatA jinak zpětně, všechno nejlepší :)
Čtvrt stolení je ještě fajn! :D :) Přeji ti jenom to nejlepší k narozeninám a ať se ti splní vše, co si přeješ. :))
OdpovědětVymazat