Výhodně nevýhodné | Vysokoškolské bydlení / třetí část

listopadu 09, 2019

Fotky v článku jsou z We♥it

Já doufám, že je toto předposlední článek do série vyprávění, jak jsem prozatím bydlela na vysoké. Původně jsem to chtěla nacpat vše do tří částí, ale jak vidím, jak jsem se zase rozepsala, no bude to chtít ještě čtvrtou část. Dneska se podíváme do jara 2019, kdy jsme se s mojí tehdejší spolubydlící rozhodly odstěhovat ze starého bytu kvůli špatným vztahům s ostatními spolubydlícími (viz. Předchozí článek) A tak jsme začaly hledat byt, ačkoliv ve mně už od začátku hlodala myšlenka, zdali to není zbytečné, když stále nevím, jestli půjdu po bakaláři studovat do Prahy nebo zůstanu a budu pokračovat v Brně. V březnu jsme se ale rozhodly, že se budeme alespoň poohlížet po inzerátech a kdyby nás něco fakt hodně zaujalo, tak se pojedeme podívat na prohlídku.



Jako ostřílené znalkyně jsme už věděly, na které facebookové skupiny koukat a že přece jenom tam je byty nejjednodušší hledat. Jedno odpoledne mi spolubydlící poslala odkaz na fakt pěkný byt 2+1, který byl navíc přímo v centru na dohled mojí fakultě. Že bychom bydlely ještě víc v centru než do té doby? Naprostá senzace. Domluvily jsme si proto prohlídku, která dopadla naprosto parádně, jelikož se nám byt vážně líbil. Nebyl sice příliš veliký, ale pro 4 lidi úplně v pohodě. Sice se nacházel až v 5.patře bez výtahu, ale to bychom byly kvůli jeho lokaci ochotné oželit. A tak jsem se rozhodly nabídku vzít. Jenže bylo tam hned několik háčků. Prvním bylo datum stěhování – květen. Pro nás úplně naprd, jelikož jsme v květnu obě státnicovaly a navíc nám smlouva na starém bytě končila až v červnu. Takže jsme kromě shánění nových spolubydlících do vedlejšího pokoje na nový byt musely ještě shánět náhradu za nás na starý byt, jinak bychom v červnu musely zaplatit nájem za dva byty. Což se nám pochopitelně nechtělo.


Kvůli téhle záležitosti jsme se poměrně pohádaly s naší tehdejší domácí, která byla jinak do té doby úplně v pohodě. K tomu všemu jsme vyrazily na schůzku s majitelem nového bytu, která tedy byla .. no řekněme výživná. Majitel našeho budoucího nového bytu byl podnikatel, který takových bytů vlastnil hned několik a přistupoval k nám jako k mladým trubkám, které se v realitách vůbec nevyznají a neustále na nás házel, co všechno musíme zařídit, vyřídit, přepsat atd. Ovšem když jsme měly my výhrady k nájemní smlouvě a některým jejím bodům (mamka pracuje na realitce, takže se v tom vyzná), jemu se nic měnit nechtělo. Respektive změnil by to, ale pouze v případě, že mu zaplatíme právníka, který by musel chudák dopsat a vymazat ve smlouvě asi 3 slova. Největší šok byl ve chvíli, kdy z majitele vylezlo, že požaduje vratnou kauci ve výši tří nájmů a k tomu chce ještě nájem za červen a červenec, tudíž suma sumárum chtěl dohromady najednou zaplatit od nás – studentů částku ve výši pěti nájmů, což bylo okolo 40 tisíc korun. Takže chápete, že nám to vážně vyrazilo dech.

V tuto chvíli jsme začala probírat toto naše potenciální stěhování s mamkou stále víc a víc, až jsme dospěly k názoru, že je to opravdu nevýhodné a zvlášť ve chvíli, kdy nemáme zbylé další spolubydlící, musely bychom to všechno zajistit během státnic, a ještě ani není jisté, že já vůbec zůstanu v Brně. Ke všemu si představte, jak těžké by bylo sehnat spolubydlící, když bychom po nich chtěli naráz 20 litrů. Na to zkrátka žádný student nemá.


A jak jsme situaci vyřešily? Vycouvaly jsme. Vymyslely jsme si story o tom, jak mě přijaly do Prahy na univerzitu a tím pádem nemá cenu brát nový byt. Nejvíce jsme zavařili stávajícím nájemníkům, kteří s námi jako náhradou za ně už počítali. Což mě do dnešního dne vážně mrzí, ale bohužel museli sami přece uznat, že ten majitel chtěl zkrátka moc a ve finále nám ani nechtěl s ničím vyjít vstříc. A tak nastala další prekérní situace. Nový byt jsme neměly, a tak jsme usoudily, že nejjednodušší pro nás bude zůstat na tom starém a ještě to nějakou dobu s hroznými spolubydlícími vydržet. Jenže problém se naskytl v tom, že spolubydlící už zas nás měli náhradu, tudíž hrozilo, že nebudeme mít kde v červnu bydlet. Naštěstí jsme to nakonec nějak zvládly ukecat a bylo domluveno, že na starém bytě zůstaneme do konce června bydlet, tudíž tam v klidu odstátnicujeme a budeme se stěhovat až ve chvíli, kdy budeme mít starosti za sebou.

Jenže to bychom nebyly my, aby nenastalo další dilema. Spolubydlící se nové bydlení beze mě hledat nechtělo, a tak chtěla buď zůstat na starém bytě, což už ale nešlo, protože za nás měli náhradu, anebo hledat byt se mnou. Já ale nechtěla z důvodu toho, že jsem právě nevěděla, kam na magistra budu pokračovat a jestli vůbec zůstanu v Brně. A tuhle informaci jsem se měla dozvědět v půlce července. Tudíž jsme se se spolubydlící dohodly, že se naše cesty na konci června po třech letech společného žití rozejdou a každá si budeme hledat své bydlení.
A tady začíná další pokračování mého příběhu, aneb jak jsem si hledala poprvé samostatný pokoj a vlastně nejdříve provizorní bydlení. Ale o tom zase až příště.

Narazili jste někdy na takovou podezřelou nabídku bytu? Jaký máte názor na současné ceny nájmů ve větších městech? :)



You Might Also Like

7 komentářů

  1. Sťahovaním som si prešla nedávno a je pravda, že niektorí majitelia majú naozaj šialené predstavy o nájomníkoch a vyžadujú obrovské poplatky za častokrát hrozné byty. Pevne verím, že sťahovanie mám na dlhšiu dobu za sebou. :) Je zaujímavé čítať tieto príbehy, pretože vidím, že všade je to rovnaké. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Páni, tohle je šílené :D Obzvlášť ten pan podnikatel, tyhle typy vyloženě nesnáším, takhle hrozně se snažit oklamat studentky. To bude asi super člověk :D
    Ale vím, jak těžké je ideální byt sehnat, také už jsem si tím několikrát prošla, i když už ne jako studentka. Těším se na pokračování!

    OdpovědětVymazat
  3. Fúha, tak to máte ozaj "šťastie" :D Ja so sťahovaním a hľadaním bytov ešte vlastnú skúsenosť nemám, ale ako pozerám, dá to poriadne zabrať! :D Som zvedavá na pokračovanie :)
    What A Fancy World

    OdpovědětVymazat
  4. S hledáním studentského bytu je podle mě vždycky problém :/ Nám kdysi jeden majitel na férovku řekl, že má víc zájemců, proto byt dá tomu, kdo mu nabídne nejvíc... Což je pro někoho v roli studenta dost nevýhodná pozice.

    OdpovědětVymazat
  5. Do toho bych taky nešla, když bych nevěděla kam půjdu. :) Jinak kamarádky, když byly na vejšce měly stejný problém s tou kaucí... chápu, že chce mít člověk jistotu, ale tohle je trochu přehnaná jistota.

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat
  6. Bohužel mám takový dojem, že nájemce může požadovat kauci až ve výši šestinásobku nájmu, takže v tomhle byste ho bohužel neukecaly :D. Je každopádně fakt, že to byl určitě debil, když vyžadoval právníka, kterého jste měly zaplatit vy dvě..je dobře, že jste z toho nakonec vycouvaly.

    TheWayByA

    OdpovědětVymazat
  7. Já jsem asi na jednu stranu ráda, že jsem nikdy nemusela řešit starosti s bydlením a spolubydlícími. Každopádně na stranu druhou s tím určitě souvisí kupa srandy a zážitků :))

    OdpovědětVymazat