Animační léta v Bulharsku | Ukecaná na brigádě / pátá část
listopadu 09, 2020
Uf tak konečně jdu na to. V červnu jsem vám při vydání posledního článku z mé série o brigádách slíbila, že vám sepíši ještě před létem druhou část o animaci a už jsem se k tomu samozřejmě nedostala. Nakonec je to ale dobře, protože vám alespoň v dnešním článku shrnu druhou polovinu mých animačních zkušeností a zároveň tím prozatím ukončím Ukecanou na brigádě. Samozřejmě nikde není dáno, že v dohledné době nenajdu nějakou novou pracovní příležitost, dokud tomu tak ale nebude, další články nebudou. :)
Pokud jste nečetli předchozí článek o mé práci animátorky, kde jsem shrnula první dvě léta, určitě si ho pro kontext přečtěte.
Další články ze série Ukecaná na brigádě:
Bulharsko poprvé - léto 2019
Po roční nucené pauze od animace, kterou způsobila povinnost absolvovat letní žurnalistickou praxi, jsem opět začala přemýšlet, kam vyrazit animovat. V té době jsem měla vztah na dálku, kdy jsme s přítelem sice byli zvyklí být od sebe i třeba ty dva měsíce, ovšem celou sezónu (rozuměj 2-3 měsíce) jsem odpracovat nechtěla. Léto 2018 jsem strávila celé v Brně, a proto jsem si chtěla léto 2019 užít se vším všudy. Jet na dovolenou, na festival, užít si svou promoci a být také trochu doma. Jenže najít nějakou pozici na měsíc či méně, je v animaci víceméně nereálné.
Ať už to byl osud, náhoda nebo cokoliv jiného, asi to tak zkrátka mělo být a já na začátku jara narazila na nabídku od CK Kovotour. Ti hledali animátory na třítýdenní ozdravné pobyty pro děti v Černé hoře a Bulharsku od VZP. O Mořském koníkovi jsem neslyšela poprvé. Už jako puberťačka jsem tam jeden rok chtěla vyrazit, jelikož jsem měla zdravotní problémy. Bohužel jsme to ale s rodiči řešili na poslední chvíli a už na mě zkrátka nezbylo místo. Jo kdybych tehdy věděla, že tam nakonec vážně jednou pojedu.. a ještě ke všemu dělat tu nejlepší práci vůbec.
Agentuře jsem tehdy poslala životopis s tím, že mám za sebou již dva roky zkušeností a že bych s nimi ráda jela. Díky svým zkušenostem jsem nemusela na pohovor do Ostravy a vše jsme vyřešili během dvou dnů přes telefon. Dostala jsem nabídku na jeden z turnusů do Černé hory. Ten jsem ale musela zrušit kvůli termínu přijímacích zkoušek na magistra a opět jsem se začala smiřovat s tím, že z animace nic nebude. Náhoda, osud netuším, každopádně mi asi o měsíc později volali, ať nakonec přijedu na to víkendové školení, že jim vypadl animátor na jeden turnus do Bulharska. Ten mi časově vycházel, takže nezbývalo než říct jo, přijedu a skutečně na školení odjet.
A tak jsem na začátku srpna přijela ve dvě ráno na pražské letiště mezi bandu 150 dětí, které byly pouze první várkou mých "klientů", kterým jsem měla následující tři týdny dělat zábavu. Tenhle typ animace byl úplně jiný než to, co jsem do té doby zažila. Celý tenhle pobyt byl víceméně dětský tábor u moře. Vzhledem k tomu, že jsem byla v našem čtyřčlenném týmu animátorů jediná zkušená, byla jsem zodpovědná za celý program a popravdě mě to hlavně první týden dost semlelo. Naštěstí jsem si ale s lidmi v týmu sedla a byla z nás po chvíli super parta, ačkoliv to s ostatními zaměstnanci z počátku dost dřelo.
Náplň práce spočívala v dopoledních a odpoledních sportovních aktivitách či různých hrách a večerní zábavě, na které jsme museli zabavit 300 děcek ve věku 6-15 let. No povím vám, sranda to vážně nebyla. A ačkoliv jsem si nakonec ty 3 týdny moc užila, věděla jsem, že se mi stýská po klasické animaci. Stýská se mi po animování s dospěláky, po fitness aktivitách a hlavně po nějakém večerním životě. Odlétala jsem proto rozhodnutá, že příští léto chci rozhodně zase do zahraničí, protože animace v ČR už mi nic nedávala, a odpracovat si pěkně celou sezónu klasické hotelové animace.
Z Bulharska jsem tehdy přilítala celkově zklamaná. Náš hotel měl sice nádhernou pláž, kterou jsme měli pouze pro sebe, ležel však uprostřed ničeho nedaleko malé vesničky hodinu za Varnou. Hotel byl špinavý, personál nepříjemný a z Bulharska jsem za celé tři týdny neviděla nic než letiště ve Varně a tento hotel. Byla jsem přesvědčená, že už se tam nevrátím. Jak už to ale bývá, člověk nikdy nemá říkat nikdy.
Milované Bulharsko podruhé - léto 2020
Všechny články o letošním bulharském létu najdete v rubrice cestování.
Jak už to tak v animaci bývá, letní sezóna, castingy a nábory se začínají řešit již v prosinci a lednu. Nenechala jsem tentokrát nic náhodě a ve velkém začala googlit všechny různé možnosti, kam a s kým vyjet. Věděla jsem, že chci do zahraničí, na 2-3 měsíce a nejlépe s nějakou cestovkou. Na běžnou animaci v mezinárodním týmu v hotelu jsem se po své první zkušenosti v Itálii příliš necítila. Samozřejmě jsem už za ty roky měla přehled o velkých cestovkách jak v ČR, tak na Slovensku, které své animace mají. Také jsem ale znala spoustu lidí, kteří už s nimi vyjeli a ne všechny zkušenosti byly dobré. Proto jsem chtěla nejlépe najít nějakou menší cestovku, která třeba s animacemi začíná a kde bychom to mohli rozjet spolu. A přesně to se mi povedlo.
Objevila jsem menší rodinnou Cestovní kancelář Metal, která sídlí v Modřicích u Brna a která podle všeho připravovala na léto 2020 úplně poprvé animační program pro své hosty ve dvou hotelech. A to pozor .. v Bulharsku. Ať už to byla opět náhoda nebo osud, zkrátka a dobře jsme si plácli a já se začala připravovat na další bulharské léto. Tentokrát ale ne v hotelu uprostřed něčeho, ale rovnou v srdci všech letních party - na vyhlášeném Sunny beach.
Sen se stal skutečností, s šéfem v cestovce jsme si lidsky výborně sedli a celý program a plány na animace připravovali spolu. Původní plány byly sice větší, než se nakonec uskutečnily, vzhledem ke koronavirové situaci jsem ale šťastná, že jsme vůbec mohli odletět a sezónu skutečně odpracovat. A to rovnou v nejmenším týmu, jaký jsem doposud měla. Kolegyni Terezku mi asi také přihrál osud, protože původně měla odjíždět s jinou cestovkou, která nakonec animace kvůli pandemii zrušila. Měsíc před plánovaným odletem jsem jí proto volala s nabídkou, kterou naštěstí přijala. Celé tohle léto bylo zřejmě osudové, protože s touhle Ostravačkou jsme se sice viděly poprvé až 1.7. na letišti v Burgasu, soulmates se z nás ale staly během prvních pár dní.
Tahle sezóna byla jiná úplně ve všech směrech. Poprvé jsem pracovala rovnou ve dvou hotelech najednou. Poprvé čistě pro české hosty, ačkoliv tomu tak nakonec nebylo. Poprvé jenom ve dvou, poprvé celou sezónu a jako šéfka v zahraničí. Byla to přesně taková animace, kterou jsem si přála.
Každý den jsem dělala všechny aktivity, které mě baví od fitness přes moderování a sportovní aktivity až po práci s dětmi. Díky menším hotelům a menšímu počtu hostů (ach ta korona) jsme měly skutečně přátelský vztah se všemi našimi hosty a i zaměstnanci a celé tohle léto bylo takové rodinné. Ono možná je super mít obrovský hotel, početný animační tým a velké večerní shows, ale také za tím stojí spousty dřiny, málo spánku, vyčerpání a málo volna. My měly volna dost, také jsme ho patřičně využily a poznávaly krásy okolí Slunečného pobřeží. I tak jsme ale ve dvou dokázaly zabavit celý hotel na celý den, což ostatně potvrzují kladné recenze.
Opět musím závěrem říci, že je potřeba dávat druhé šance a nevzdávat se po první negativní zkušenosti. Já to nevzdala s animací ani po šíleném měsíci v Itálii. Nevzdala jsem to ani s Bulharskem i po zklamání z léta 2019. A ještě že tak! Bulharsko je sice v některých směrech trochu pozadu vůči ČR, i tak je to ale nádherná země plná spousty krásných míst, milých lidí, výborného jídla a skvělých party. A to i v koronavirové omezené sezóně. Bulharsko mi po třech měsících přirostlo k srdci a nemůžu se dočkat, až se tam příští léto budu (snad) moct vrátit a zažít další báječné animační léto.
8 komentářů
Dělat animátorku byl můj sen zhruba na střední, ale nějak mě to pak přešlo a dala jsem se jiným směrem. Myslím si ale, že to je nezapomenutelná zkušenost a to konec konců i sama popisuješ. Super, že jsi do toho šla! :)
OdpovědětVymazatJe paráda si něco takového vyzkoušet! Já jak vidím to moře, tak bych jela hned tyjo! :D
OdpovědětVymazatTyjo, krásný fotky a zážitky, úplně ta radost z tebe srší. To je tak super, že jsi do toho šla! :)
OdpovědětVymazatMichaela Blog || Instagram
Super článek, obě dva léta si pamatuju, hltala jsem na tvým instagramu pomalu každý story :D strašně mě to bavilo. Animátora jsem taky vždycky chtěla zkusit, jen mě pokaždé odradila ta doba, na kterou se musí většinou jet :D tím, že pořádáme ještě každoročně dětský tábor a nějaké další aktivity, tak jsem do toho nakonec pokaždé opustila :D
OdpovědětVymazatBelle âme
Můj kamarád také jel do Bulharska jako animátor a byl z toho též hrozně nadšený. Pro mě to asi úplně není, ale věřím, že to může být zkušenost, na níž člověk pak moc ráda vzpomíná.
OdpovědětVymazatTak to ti závidím, moc, já Bulharsko miluji, jezdím tam od malička
OdpovědětVymazatmoc pěkné fotky, parádní experience z léta v Bulharsku, závidím:) věřím, že sis odnesla samé skvělé vzpomínky!
OdpovědětVymazatwww.melissahartford.blogspot.com
Melissa Hartford | lifestyle & fashion blogger
Instagram
Parádní článek, škoda toho zklamání z 2019, ale teď sis to vynahradila se vším všudy. :) Já spíš přemýšlím, že zkusím po lednu někam do vedlejších zemí do nějakého hotelu, či areálu v zimní středisku.. :) Budu mít chvíli pracovní pauzu a nikdy jsem nic takového v zahraničí nezkusila, asi je ten nejvyšší čas, jen nevím jestli mi to ta "pojeb" korona nezkazí.
OdpovědětVymazatSomethingbykate